Požehnán buď Panovník, den ze dne za nás nosí břímě. Bůh je naše spása. Bůh je Bohem, jenž nás zachraňuje. Je to on, Panovník Hospodin, který vyvádí z tenat smrti… Nechť se tvá moc, Bože, mocně prokazuje v tom, co pro nás konáš…Bůh ze svých svatyň vzbuzuje bázeň, Bůh Izraele. On dává moc a udatnost lidu. Požehnán buď Bůh! Ž 68; 20,1,29,36
Velice ti, Bože děkujeme, že jsi nás osvobodil od démonie nacistů a bolševiků. Děkujeme, že smíme žít v svobodě, bezpečí a spravedlnosti; že tě se svými dětmi smíme veřejně vyznávat po všechny dny svého života (Luk 1,74). Ještě svému lidu Izraelskému jsi dal zaslíbení, že známostí tvou bude naplněna země, tak jako moře vodami je naplněno. A že se na tvého Mesiáše, Ježíše, pilně budou ptát pohané. (Iz 11,9). My však z toho dnes téměř nic nevidíme. Skličuje nás to. Nejsme na tom lépe než tvůj Izrael za časů králů: i my jsme zůstali jako chatrč na vinici, jako budka v okurkovém poli. Ponechals nás hrstku (Iz 1,8n). Jsme jako kdysi „červíček Jákobův“ (Iz 41,14). Je nám z toho smutno. A tak se dovoláváme tvých zaslíbení a prosíme, jak nám to přikazuješ: „Pošli dělníky na žeň svou!“ (Mat 9,38). Ty ses kdysi v Galilei slitovával nad zástupy. Slituj se i nad těmi dnešními. Vždyť jsou jako ovce, o které se nikdo nestará. Zato zlodějů a lupičů a nájemníků, kteří se starají jen o svůj zisk, je hodně (Jan 10,8nn). My si myslíme, že na tom nic nezměníme, že dnes nic nedokážeme M 8,4). Pomoz nám, aby lidé viděli naše skutky dobré a slavili tvého a našeho Otce. (Mat 5,10). Buď požehnán ty, Bože náš! Ty i dnes dáváš svému lidu moc a udatnost. Amen.