Připraven je poslech (soundcloud), autorem je Hana Ducho.
Dále možnost stažení namluvená verze (vpravo nahoře zvolte „stáhnout pomalu“, potom opište kód do příslušného pole a opět zvolte „stáhnout pomalu“; formát MP3, 11MB).
Čtvrtá postní neděle
Nedělní pobožnost v čase koronavirové karantény
Pardubice 22. března 2020
Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.
Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milé děti, dnes je 4. postní neděle. Nemůžeme se shromáždit k pravidelným bohoslužbám v kostele. Je mi to líto. Ale jsem vděčná za možnost promluvit k Vám touto cestou.
Zdravím Vás pozdravem: Milost Vám a pokoj, od toho, který jest, který byl a který přichází.
Žalmista takto prosí a vyznává: Ochraňuj mě, Bože, utíkám se k tobě!… Ty jsi, Panovníku, moje dobro, nad tebe není.
Biblický text a kázání:
Přestože jsme uprostřed postní doby, vybrala jsem pro dnešní kázání kousek z velikonočního příběhu z Janova evangelia.
Vybrala jsem ho proto, že mně samotné je v těchto dnech velkým povzbuzením.
Ráda bych se o ně s Vámi podělila.
Příběh je zapsán u Jana 20,19-23:
Téhož dne večer – prvního dne po sobotě – když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš, postavil se uprostřed nich a řekl: „Pokoj vám.“
Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. Učedníci se zaradovali, když spatřili Pána.
Ježíš jim znovu řekl: „Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás.“
Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého.
Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“
Milí přátelé v Kristu,
učedníci jsou shromážděni za zavřenými dveřmi. Mají strach. Bojí se pronásledování od Židů. A nejen to. Ježíš – jejich Pán, Mistr, Učitel, Spasitel potupně zemřel. Tolik pro ně znamenal, tolik v něj doufali. S jeho smrtí se jim všechno zhroutilo. Náboženství, jistota čehosi pevného, čeho se člověk může držet – víra.
Místo jistoty a víry je tu teď strach.
My se už několikátý den nacházíme taky za zavřenými dveřmi. Nejsme nikým pronásledováni, díky Bohu. Ale ve vzduchu se šíří koronavirus. K jeho pozastavení je vyhlášen stav nouze a karanténa. Nevycházíme ven ze svých domů. A když už ven jdeme, musíme mít na ústech roušku. Dveře mají zavřené i všechny instituce, úřady, obchody… Jsou zavřené dveře kostelů, modliteben i far, nescházíme se k pravidelným shromážděním.
Za těmi našimi zavřenými dveřmi máme i my podobně jako učedníci strach. Bojíme se, abychom se nenakazili my sami nebo někdo z rodiny. Máme obavu, že takhle zavření budeme ještě dlouho. Leží nám na srdci budoucnost celé společnosti. Se starostí myslíme na ty, kteří jsou na všechno úplně sami. Sami za zavřenými dveřmi.
Pokoj Vám… vstupuje Ježíš přes zavřené dveře mezi učedníky a takto je zdraví. Přichází ten, který byl mrtev a žije. Ukazuje učedníkům ruce a bok, rány po ukřižování, znamení smrti. Prošel její hrůzou a přemohl ji. Žije, nově, jinak.
Vzkříšený přichází k učedníkům. Vstupuje do jejich zavřenosti, strachu a sevřenosti. Postaví se uprostřed nich. Mohou se ho dotknout a on jich. Mohou spolu opět rozmlouvat.
Ježíš zdraví učedníky slovy Pokoj Vám. A nejen to, on jim ten pokoj přináší a dává. V Kristově přítomnosti, s ním a v něm se ten pokoj začíná dít. Protože je to pokoj Boží, který převyšuje každé pomyšlení.
Tento pokoj má moc rozpustit strach, zahnat úzkost. Má také moc otevřít lidské srdce pro naději, důvěru a nový život.
„A učedníci se zaradovali, když spatřili Pána.“ Ježíšova blízkost a pokoj proměnila jejich strach v radost.
Pokoj Vám… říká Ježíš nám, co jsme v těchto dnech za zavřenými dveřmi. Pán Ježíš vstupuje do našich domovů a bytů. Nemocnic i věznic. Vstupuje do našich srdcí sevřených strachem. Kristus je tady. Je s Tebou, se mnou. Nepochybuj o tom. A přijmi jeho pokoj a nech jej rozhostit ve svém srdci. Nech proměnit svůj strach. Nech ho trochu rozpustit. Buď dál opatrný, pozorný, ale důvěřuj, že je Pán Bůh s Tebou. A raduj se, třeba tiše a pokorně, z malých věcí. Děkuj za ně Bohu.
Možná se nám právě teď – byť za zavřenými dveřmi – otevírají současně jiné dveře. Dveře k novému lidství. Proměněni Kristovým pokojem se smíme stávat novými lidmi. Smíme se víc přimknout k Bohu; prohloubit svoji citlivost a intuici.
Když sleduju vlnu solidarity mezi lidmi nebo naši propojenost v modlitbách, myslím, že už se ty nové dveře pootevřely…
Strach vždycky bude v těžkých situacích průvodcem našeho života. Učedníci se sice teď radují, ale týden po této události budou opět ustrašení.
Navíc, strach má u každého z nás jiné projevy. Někdo i ve strachu zachovává klidnou hlavu a může prožívat a dělat spoustu jiných věcí. Jiný propadne strachu panickému, takže zůstává ochromen.
Smíme si teď každý prozkoumat, jaký ten náš strach je. Přijměme ho. A nezlobme se na druhé lidi, kteří se v této situaci chovají jinak.
Jakmile si svůj strach přiznáme, hned v druhém kroku přijměme Ježíšův pokoj.
V každé situaci jsme a budeme znovu zváni se rozhodnout, na co upneme svou pozornost. Jestli na strach, a tedy na to, co ten strach způsobuje. Anebo na Krista a na jeho pokoj. Zkusme teď v sobě neživit strach, ale právě pokoj, který nám Ježíš přináší. Odhlédněme sami od sebe a soustřeďme se na Krista. Vždyť je tady s námi. Živme v sobě důvěru, že je Pán s námi a že nás neopustí v životě ani ve smrti.
Pán Ježíš kromě daru pokoje, učedníky také posílá do světa. Dechne na ně svého Ducha a vyzývá je, aby odpouštěli hříchy. Dává jim úkol. Říká jim: Tak jak jsem jednal v životě já, tak teď jednejte vy. Dělejte věci tak, jak jsem je dělal já. Jednejte, jak jsem vás učil. Tím zpřítomňujete Boží vůli, Boží království ve světě.
Svět se může proměňovat k lepšímu. Proto vás posílám, abyste nezatracovali druhé, ale odpouštěli si. Nenechávejte nikoho napospas, ale pomáhejte, kde vám síly stačí.
Máte k tomu vše, co potřebujete, Ducha svatého, díky kterému jste s Bohem v neustálém spojení. A máte pokoj Boží, který vás osvobozuje od strachu a vy tak můžete dělat spoustu dobrých věcí. Otevírám vám dveře, abyste šířili pokoj v nepokojné době.
Jsme sice za zavřenými dveřmi. Ale i tak se nám otevírá prostor dosvědčovat Boží vůli.
Třeba tak, že tento čas využijeme na urovnání některých svých pochroumaných vztahů. Omluvíme se těm, kterým jsme ublížili, a vneseme do vztahu pokoj.
Můžeme taky víc promýšlet svůj vztah k materiálním věcem. Zamyslet se nad tím, kolik věcí mám, jak moc konzumuju? Co potřebuju, abych byla spokojená? Zjišťuji, že mnohem méně, než jsem si myslela.
Při procházkách přírodou se tiše smíme omluvit i přírodě, jak ji svým způsobem života ničíme. A slibme sobě i jí, že se pokusíme o šetrnější zacházení….
Smíme odhlédnout sami od sebe a uvědomit si, že spousta lidí ve světě je na tom mnohem hůř, než jsme teď my. Války i nadále trvají, chudá část světa umírá hladem… I v těchto dnech mysleme na trpící, modleme se za ně a vyprošujme jim Boží pokoj.
Nevadí, že jsme teď za zavřenými dveřmi.Možná takhle budeme ještě několik týdnů. Věřím, že to zvládneme. Kristus je s námi, dává nám sílu a pokoj, abychom se s touto situací dokázali vypořádat. On sám nám otevírá dveře pro nový způsob našeho života.
Pokoj Vám….
Modlitba:
Pane Bože, nejprve chceme poděkovat.
Za dar života a za všechno, co přijímáme z tvé štědré ruky.
Daří se nám dobře.
Děkujeme, že k nám přicházíš v těžkých dobách.
V Ježíši Kristu nám dáváš sílu, milost a pokoj, abychom těžké věci zvládli.
Už dříve jsme tolikrát tvou pomoc zakusili.
Děkujeme, že přicházíš i teď. Sejmi z nás strach a otevři naše srdce, otevři nás pro nový život, pro příští dny.
Ty jsi Dárcem a Pánem života. V této naději Tě prosíme za všechny, kteří teď jakkoli pomáhají druhým lidem a jsou třeba sami nejvíce ohroženi. Ochraňuj je svou mocí a dávej jim sílu.
Myslíme na všechny nemocné i na jejich blízké. Myslíme na ty, kterým někdo blízký zemřel. Utěšuj je svou láskou.
Myslíme na lidi sužované válkou, hladem, pronásledováním. Vstupuj mezi ně svým pokojem.
Myslíme na tvé dobré stvoření, které se v těchto dnech zvláštně nadechuje a ožívá. Dej, ať se touto krizí naučíme lépe s Tvým stvořením zacházet. Amen
Poslání: Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí. Sdílejte se s bratřími v jejich nouzi, ochotně poskytujte pohostinství. (Římanům 12,12-13).
Požehnání:
Bůh ať je před tebou, aby ti ukázal pravou cestu, a tys měl za kým jít.
Bůh ať je vedle tebe, aby tě mohl vzít za ruku a ty jeho.
Bůh ať je za tebou, aby tě ochránil před zlými lidmi.
Bůh ať je pod tebou, aby tě chytil, když bys snad padal.
Bůh ať je u tebe, aby tě těšil, když budeš smutný.
Zůstávejme s Bůh. On zůstává s námi. Amen