Kázání 2.5.2010 pro děti i dospělé

Mt 25Text Mt 25,31-46 | Kazatel: Daniel Ženatý

31 Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy;
32 a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů,
33 ovce postaví po pravici a kozly po levici.
34 Tehdy řekne král těm po pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.
35 Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne,
36 byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.‘
37 Tu mu ti spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít?
38 Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě?
39 Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?
40 Král odpoví a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘
41 Potom řekne těm na levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům!
42 Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít,
43 byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.‘
44 Tehdy odpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘
45 On jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.‘
46 A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života.“

***

Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy;

až přijde – Ježíš upozorňuje, že jednou přijde.

Je těžké věřit tomu, co bude jednou:

Jednou budeš dospělý.

Jednou se budeš sám živit.

Jednou půjdeš do penze.

Jednou umřeš.

Podobně upozornění, jednou přijde on, Ježíš. Už byl ukřižován, vzkříšen, už sedí na pravici, nanebevstoupení – už, – a jednou přijde.

Se svými anděly, posadí se na trůnu své slávy

to se stane. A co se pak bude dít?

32  a budou před něho shromážděny všechny národy.

Všichni tam budou.

Všichni – bílí, černí, Němci, Češi, Židé, Poláci, Vietnamci, Mongolci, Rusové, katolíci, evangelíci, muži ženy, děti

Už z toho neunikneme. Budeme tam. Víme dík těmto Ježíšovým slovům, jak to bude vypadat a podle čeho se to bude dělit. Jaká výhoda!

I oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů

33  ovce postaví po pravici a kozly po levici.

Jak to dopadne? Proč jsou odděleni? Co je čeká? Dobré? Zlé?

Napětí ukončí poměrně brzo ten Syn člověka – řekne těm po pravici –

Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.

Pozvání – pojďte, ujměte se království, které je vám připraveno. Výsada. Ti zachránění – ještě nevědí proč, mají podíl na správě světa.

Požehnaní mého otce! Jaká část! Ujměte se – prosím!

Od založení světa – něco cenného

A dozvědí se, proč jsou tady v blízkosti, co to způsobilo

Ježíš vypráví příběhy z jejich života –

35  Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne,

36  byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.‘

docela obyčejné.

Syn člověka, sláva, andělé – budou se připomínat situace všedního dne. Beze svědků. Samota oddělení, nemocnic, věznic, klepání na vrata, nikdo nevidí, nikdo nemusel vidět, žádné svědci – tyto situace pro nás možná bezvýznamné budou připomínány.

Zachránění se brání, nevědí –

‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít? 38  Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? 39  Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?‘

údiv těch zachráněných. My o to nevíme! Takové věci ne proto, abychom si je pamatovali. Ani neví. Jejich záchrana, zachránilo je něco, o čem ani nevěděli že dělali, Ani nepovažovali za důležité. Nevěděli, že bude tak důležité. My už dnes víme.

40  Král odpoví a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘

ta důležitost – dobré se děje Bohu! Sláva radost!

41  Potom řekne těm na levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům!

A hned vysvětlí proč

42  Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít, 43  byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.‘

Ti kteří nebyli zachráněni se také diví.

44  Tehdy odpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘

Brání se. Kdy jsme tě viděli a neposloužili ti?

45  On jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.‘

46  A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života.“

Podívejte se na to.

Na konci věků přijde – a takto nás rozdělí. Někteří budeme zde, někteří budeme zde.

Nepomůže známost, postavení, vzdělání, ba zde ani víra, ne to co je vidět, ale to jak se chováme k druhému.

Důležitost těch nepatrných! Společnost jimi někdy pohrdá, nic nejsou, ale na nich se rozhoduje o nás!

Neděle Cantate – zpívejte, máme dost! Odtud, mám dost – odvaha vidět druhého, o nic nepřijdu když se s ním rozdělím – naopak!

Pak budeme zpívat jednou s Pánem Bohem a jeho anděly.

Amen

Pane, zahrnuješ nás tolika dobrým dary, že smíme vydávat plnými hrstmi. Smíme rozdávat i těm, od nichž se nám to v žádné formě nevrátí zpět. Uč nás tomu. Amen

Tento příspěvek napsal/a dne 07.05.2010 v rubrice Kázání.