Kázání 1. 1. 2019

Buď rozhodný a udatný!

Nový rok 1. 1. 2019

Text: Jozue 1, 1-9

Milí přátelé v Kristu,

probudili jsme se do nového rána a do nového roku. S jakou náladou do toho nového roku vstupujeme? Někdo se těší na nová dobrodružství. Někoho pojímá úzkost a obavy.

My ovšem do nového roku nevstupujeme jenom s nějakou náladou, ale také s vírou. S úžasným darem, který jsme od Pána Boha dostali a přijali. Možná se naše víra někdy trochu chvěje, je provázena pochybnostmi a obavami. Přesto, nebo snad právě pro tyto pochybnosti, je víra pevným základem našeho života.

Ve vánočním evangeliu jsme byli andělem Páně ujištěni, že se nemusíme bát. Narození Ježíše Krista nás zbavuje strachu a pozvedá naši lidskou důstojnost.

A dnes, zbaveni strachu, smíme jít o kousek dál. Stojíme před výzvou: buď rozhodný a udatný.

Tato slova říká Hospodin Jozuovi. Buď rozhodný a udatný (Bible kralická: posilni se a vzmuž se). Jsou životní situace, kdy je dobré všechno nechat na Pánu Bohu. Nezasahovat, vyčkávat a brát věci, jak přijdou. A jsou životní situace, kdy nás tentýž Pán Bůh povzbuzuje, abychom sebrali veškerou svou sílu a vzmužili se.  Dělali jasná rozhodnutí a jasné kroky.

Do jaké situace to Bůh Jozuovi říká? Jozue spolu s izraelským lidem stojí na prahu zaslíbené země. Čtyřicet let putovali pouští. Měli dobrého vůdce Mojžíše, který před vstupem do země zemřel. Hospodin do čela lidu postaví vůdce nového, Jozua. Nenechá lidi bez vedení. Vůdci umírají, ale Boží vedení trvá. Lidem začíná nová epocha: život v zaslíbené zemi. Svědčí o tom celá kniha Jozue. Nepůjde však o nějaké idylické usazování se v zemi, stavění si obydlí, vysazování políček. Toto období bude plné bojů a překonávání překážek. Jozue s lidem stojí před první z nich. A tou je živelná řeka Jordán. Je nutné ji přejít. Co teď? Přejdeme, nepřejdeme, stojí nám to za to, proč nezůstat tady…

Stojíme na prahu nového roku. Naší budoucností není jenom to, co nám tady předvedou politici, ekonomové, europoslanci. Asi tušíme, že nepředvedou nic závratného. Naší budoucností je Bohem zaslíbená země. Věčné Boží království. My do ní putujeme. Pozemským životem putujeme k životu věčnému.

Současně už dnes můžeme zakoušet kousek zaslíbené země, každý den můžeme prožít kousek Božího království. Staví se nám však do cesty překážky a my se rozhodujeme: přejdu, nepřejdu, stojí mi to za to? Není lepší spokojit se s nezaslíbenou zemí? Spokojit se s něčím polovičatým? Usadit se do vzpomínek na staré dobré časy, anebo do snů o krásném životě, který ale není možné nikdy zrealizovat?

„Vstaň a přejdi Jordán s veškerým tímto lidem“ – vyzývá Hospodin Jozua. My smíme a máme překonávat překážky. Protože až je překonáme, stoupneme na zaslíbenou zemi, dotkneme se Božího království.

Jordán je řeka a taky hranice. Je symbolem očištění, odplavení starých věcí, jakási „tlustá čára“ za starým životem. V NZ je pak Jordán řekou, kde Jan křtí na odpuštění hříchů a znamením Božího království. Přechod přes Jordán je překážka, která zároveň člověka „pročistí“. Od starého způsobu lidství pro nový.

Co všechno může být tou překážkou? Nejprve mě napadl hřích. Hřích je překážka, která nám nedovoluje jít dál. Jsme jím jako svázaní.

Napadla mě samozřejmě smrt. A její poslové v podobě nemocí. Smrt je ta překážka největší.

A pak jsou to ty naše každodenní překážky, které nám ztěžují život. Vztahové konflikty, finanční problémy, nečekané zásahy do života.

Buď rozhodný a udatný. Lehko se to mluví, ale kde na to vzít sílu? – Hospodin říká: „Jako jsem byl s Mojžíšem, budu i s tebou…Nenechám tě klesnout a neopustím tě… Tvůj Bůh bude s tebou všude, kam půjdeš.“ Tohle je moc důležité: příslib Boží blízkosti. Doteď jsem byl s vámi, budu i nadále. To má Jozue pochopit. A my taky. Máme se spolehnout, že s námi bude i ve dnech příštích. – Rozhodnost a udatnost nebereme sami ze sebe, neplynou z naší síly. Ale z toho, že Bůh je s námi. Jeho blízkost z nás dělá rozhodné a udatné lidi víry. Překážek nás Hospodin nezbaví. Ale na žádnou z nich nejsme sami. Hospodin nám důvěřuje, že překážky zdoláme. Protože je překonává s námi. Náš hřích i naši smrt překonal jednou pro vždy v Ježíši Kristu. Jeho kříž je toho svědectvím.  Dává nám novou šanci a po smrti nám dá nový život.

A i ty každodenní překážky smíme zdolávat. S rozhodností a udatností a se vztyčenou hlavou. Smíme doufat, že jejich zdolání nás navíc obnoví, pročistí a osvobodí.

Rozhodnost a udatnost potřebujeme k překonání překážek. Ať jsou to překážky osobní, zdravotní, vztahové, pracovní nebo společenské. Hospodin však o nich mluví ještě v jiné souvislosti. „Jen buď rozhodný a velmi udatný, bedlivě plň vše, co je v zákoně, který ti přikázal Mojžíš, můj služebník. Neodchyluj se od něho napravo ani nalevo; tak budeš jednat prozíravě všude, kam půjdeš. Kniha tohoto zákona ať se nevzdálí od tvých úst. Rozjímej nad ním ve dne v noci, abys mohl bedlivě plnit vše, co je v něm zapsáno. Potom tě bude na tvé cestě provázet zdar, potom budeš jednat prozíravě.“

Rozhodnost a udatnost souvisí s poslušností Pánu Bohu a jeho Slovu. Budoucnost, zdar, prozíravost Jozua a celého lidu bude záviset na tom, jak budou poslušní Pánu Bohu. Jestli lidi budou s Pánem Bohem.

Pán Bůh svou blízkost přislíbil. Kdysi Jozuovi, dnes nám. On byl, je a bude s námi. A chce po nás, abychom se rozhodli, že my budeme s ním a budeme poslušní. Že budeme hledat jeho vůli a ptát se po ní. Budeme prosit o moudrost o správná rozhodnutí a sílu k rozhodným krokům. Budeme zkoumat své jednání, svá slova i skutky. Ptát se sebe sama, zda je to, co říkám a dělám, v souladu s Boží vůlí. Neodchýlila jsem se teď napravo nebo nalevo? Nejdu si vlastní cestou jako marnotratný syn, dcera? Pokud ano, vím, že se mohu vrátit a vzdát se toho, co mě od Boha vzdálilo.

Před kázáním jsme zpívali píseň Kdo chce k Bohu přijíti (EZ 601). Osvěžili jsme si tak Desatero. Předposlední slokou jsme si připomněli Ježíšův výklad Desatera, jeho dvojpřikázání lásky: „Kristus Pán však nové dal lidem přikázání, aby každý člověk měl dvojí milování: Pána Boha miloval, srdcem, duší cele a bližního v lásce měl jako sama sebe.“ – Poslouchat Pána Boha znamená především žít v lásce. Milovat: Boha, sebe a bližní.

Jaký bude rok 2019? Možná plný překážek. Možná plný krásných překvapení. Věřme, že Bůh bude s námi. Na žádné překážky nebudeme sami. Díky Boží blízkosti je smíme rozhodně a udatně překonávat.

To, co přijde, můžeme brát jako příležitost ukázat Pánu Bohu, že mu věříme. Ale to nejdůležitější v dnech příštího roku bude naše poslušnost. Naše blízkost Pánu Bohu. Naše dvojí milování. Mějme se rádi. A mějme rádi Pána Boha. – To ať je naše novoroční přání.

 Bože, chceme do nového roku vkročit s důvěrou ve tvou blízkost a vedení. Prosíme, posiluj nás na duchu a chraň před malomyslností. Víme, že ani v následujícím roce nebudeme bezchybní. Pomáhej nám milovat a odpouštět. Amen

Tento příspěvek napsal/a dne 01.01.2019 v rubrice Kázání.