Je těžké popsat událost, kterou jsme zažili my a druzí ne. Snažíme se. Hledáme vhodná slova. Podaří se nám to? Nebo ne?
Podobně se pokoušíme popsat život před rokem 89, těm, kdo tuto dobu nezažili. Že nebyly banány a prací prášky, to už slyšeli mnohokrát. Stejně tak že jsme mohli cestovat jen velmi omezeně. Podivují se nad tím, že starší generace má doma obdobné knížky a desky. To proto, že mají to nejlepší, co tenkrát vyšlo! Jiný výběr nebyl.
A k tomu se mě syn zeptal, co znamenala zkratka VŘSR. Velká říjnová socialistická revoluce. Víš, to nás vždycky 7. listopadu vyhnali na náměstí, byl lampionový průvod. A kontrolovalo se kdo tam je. A kdo tam nebyl mohl mít problémy. Viděl jsem na jeho tváři nedůvěru. A hned ji vyjevil. A proč se to jmenovalo říjnová, když to bylo v listopadu?
Přivřel jsem unaveně oči. Copak se dá ta doba vysvětlit? Pokřivená, nenormální. A to se mě určitě zeptá, kdo to byli nástěnkáři, co byla národní fronta, kde se vzaly milice, proč lidé utíkali za hranice a když se Martina Navrátilová stávala nejlepší tenistkou všech dob, proč se o ní nesmělo mluvit a televize místo jejich vítězství přenášela jak se kde nacvičuje spartakiáda… A co to je spartakiáda?
Je těžké popsat událost, kterou jsme zažili a druzí ne.
Přesto se o to pořád se o to musíme snažit!
Přeji další pěkný den už dvacetileté svobody!
Daniel Ženatý
Vyhledávání
