Zde můžete využít mluvenou podobu (soundcloud), autorem je sestra farářka Hana Ducho a kolektiv.
Zde můžete pobožnost stáhnout ve formě MP3 (vpravo nahoře zvolte „stáhnout pomalu“, potom opište kód do příslušného pole a opět zvolte „stáhnout pomalu“; 35 MB).
Pobožnost – 4. velikonoční neděle
Kázání: Jan 10,1-11.14
Pardubice 3. 5. 2020
Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen
Introit: Plesejte, nebesa, a jásej, země, ať zvučně plesají hory, vždyť Hospodin potěšil svůj lid, slitoval se nad svými ujařmenými! (Iz 49, 13)
Pozdrav: Milí přátelé, přeji Vám všem dobré nedělní ráno.
Dnes je 4. velikonoční neděle a my vám s radostí do vašich domovů přinášíme tuto pobožnost.
Milost Vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista. Amen
Modlitba:
Pane Bože,
stvořil jsi krásný svět. Stvořil jsi ho i pro nás, aby se nám tu žilo dobře. Děkujeme Ti za to. Věříme, že jsi své stvoření neopustil.
Ukazuj nám prosíme, jak v něm žít, co je k životu a co škodí nám, lidem i této zemi.
Děkujeme ti Pane Bože za dar dnešního dne, za to, že Tě smíme chválit a naslouchat tvým slovům, i když nemůžeme být v kostele ve shromáždění.
Děkujeme za místa, kde je nám dobře.
Vyznáváme, že na Tebe často zapomínáme a hledáme pomoc všude jinde, jen ne u Tebe. Prosíme, měj trpělivost s naším hledáním, měj trpělivost s námi. Nelam nad námi hůl, ale ukazuj nám správný směr. Trochu klopýtáme, ale chceme jít za tebou. Amen
Čtení: Žalm 23
Píseň: 660 Buď Bohu všechna chvála
Čtení: Jan 10, 1-11.14
Kázání:
Milý přátelé v Kristu,
biblický Bůh se nedá vysvětlit nějakou definicí. Vypráví se však o něm příběhy, podobenství, obrazy.
Jedním z nejznámějších je Hospodin jako pastýř.
Hospodin je můj pastýř… Vyznával král David.
Pokud je Hospodin přirovnán k pastýři, znamená to, že člověk je přirovnán k ovci.
Jsem ovce. To není moc příjemné a už vůbec ne lichotivé. Nemám ráda, když mě někdo nutí, abych šla tam, kam nechci. Abych dělala, co dělat nechci. Nemám ráda, když mi někdo něco přikazuje a tváří se, že ví věci líp než já.
Naopak mám ráda svou svobodu, otevřené možnosti, ze kterých si sama mohu vybrat tu, která je pro mě nejlepší. Představa jakékoli stádovitosti mi jde proti srsti. Potřebuju svůj osobní prostor a chráním si jej.
Jenže! Už mnohokrát jsem taky zažila, že rozhodovat se jen podle sebe sama, není vůbec jednoduché. Výběr z mnoha možností je nesmírně náročný. Často v nich bloudím a ztrácím se. Nevím, který z těch všech hlasů, které se mi v hlavě překřikují, nakonec poslechnout. Vím, že byla i špatná rozhodnutí, i úplné zabloudění.
Přiznávám, že potřebuji, aby mi někdo se svobodou pomohl, ukázal mi dobrý směr, popostrčil mě, rázně zavelel: tudy!
To ovšem může být někdo, kdo mě dobře zná. Kdo mě zná skrz naskrz. Kdo mě má rád a myslí to se mnou dobře.
Hospodin je můj pastýř. Dopřává mi odpočívat na travnatých nivách, vodí mě na klidná místa u vod… Dává mi všechno, co potřebuju k dobrému životu. Vede mě správnou cestou, abych nezabloudila a neztratila se.
V Ezechielově proroctví se o izraelských představitelích a duchovních říká: „Běda pastýřům Izraele, kteří pasou sami sebe. Což pastýři nemají pást ovce? Pojídáte tuk, oblékáte se vlnou, porážíte vykrmené, ale ovce nepasete. Neduživé jste neposílili, nemocné jste neléčili, polámanou jste neovázali, zaběhlou jste nepřivedli nazpět, po ztracené jste nepátrali, panovali jste nad nimi násilně a surově.“ (Ez 34)
A potom tam Hospodin říká: „Já zachráním své ovce…Ustanovím nad nimi jednoho pastýře, který je bude pást…“
V návaznosti na tato slova o sobě Ježíš říká: Já jsem dobrý pastýř. A pokračuje: Dobrý pastýř položí svůj život za ovce…
Jedno z nejstarších vyobrazení Ježíše, jak se dochovalo v římských katakombách, je právě obraz mladého pastýře, který stojí uprostřed ovcí a na ramenou nese beránka.
Tento motiv lidi tenkrát dobře znali. Ale jinak, s jiným obsahem. Znali vyobrazení muže, který nese na ramenou beránka jakožto svůj úlovek, potravu, oběť.
Ježíš, dobrý pastýř, však beránka nese, protože mu na něm záleží. Pečuje o něj, když je v nebezpečí, riskuje svůj vlastní život, aby ho zachránil a přivedl zpátky do stáda.
Tenhle pastýř Ježíš za každou jednu ovci položí svůj vlastní život.
Je čtvrtá velikonoční neděle a my se stále smíme vracet k tomu, proč byl Ježíš vlastně ukřižován, proč zemřel. Tady je jedna z odpovědí:
Protože Hospodin je tvůj, můj, náš pastýř… Protože Ježíš je náš dobrý pastýř…
Člověk už nemusí Bohu obětovat žádné beránky ani nic jiného, aby si tak získal pocit, že tím zaplatil za své viny. Že si kusem masa usmířil Boha.
Ježíš jako dobrý pastýř se nechá zabít, položí život za ovce, za lidi. Proto, aby všem konečně došlo, že Pánu Bohu víc než na sobě, záleží právě na lidech. Že se o ně stará, neduživé posiluje, nemocné léčí, zaběhlé a ztracené hledá a přivádí je zpět, zachraňuje.
Já jsem dobrý pastýř, znám své ovce a ony znají mne.
To, že nás Ježíš zná, nespočívá jen v tom, že ví, jak se jmenujeme, kdy jsme se narodili, kde bydlíme a jaké je naše zaměstnání. V bibli slovo „znát“ znamená mít vztah. A sice vztah založený na důvěře, odevzdanosti a lásce.
Ježíš mě zná – to znamená: on jediný mě zná opravdu skrz naskrz, s mými světlými i stinnými stránkami, se mými vzlety vzhůru i strmými pády dolů. Vidí do mě. A přesto mě má rád. Ležím mu na srdci.
Když nám někdo leží na srdci, nikdy ho nenecháme ve štychu.
Ježíš nás zná. Miluje nás. Přestože děláme hlouposti hodné tupých ovcí. Přestože jsme někdy taky tak natvrdlí. Přestože občas jdeme jako berani hlavou proti zdi a narážíme v životě tak, že se z toho dlouho nemůžeme sebrat.
Ježíš od nás neočekává dokonalost. Ale zve nás a čeká, že půjdeme za ním.
Smíme se spolehnout, že nás povede dobře a že nás nikdy nenechá vše štychu. Ani tehdy, až „půjdeme roklí šeré smrti.“
Ježíš nás zná a my známe jeho. Známe jeho hlas.
Není vždycky snadné ho rozpoznat a zaslechnout. Občas neslyšíme.
Snažme se ale na jeho hlas vyladit. Někdy se vyladíme, když čteme něco v bibli, někdy při pozorování krás přírody, jindy nás naladí nějaká píseň, laskavé lidské slovo, dotyk, intuice.
Věřím, že i když třeba pokaždé ten hlas neslyšíme, že on nepřestává slyšet ty hlasy naše. Naše stesky i náš radostný smích.
Modlitba: Ježíši Kriste, Pastýři náš, děkujeme, že smíme zakoušet tvou lásku a péči. Prosíme, uč nás důvěřovat Ti a spoléhat se na tebe. Pomoz nám slyšet tvůj hlas, když se ocitáme ve změti všelijakých jiných hlasů. Pomoz nám jít za tebou. Amen
P: 636 Z tvé ruky, Pane můj
Přímluvy:
Pane Ježíši Kriste, prosíme veď nás, ukazuj nám cestu, dávej nám jíst i pít.
Prosíme pomáhej nám se nasazovat pro lidi kolem nás, pro své sestry a bratry, dej nám odvahu dojít se zeptat, potěšit i napomenout.
Děkujeme Ti, za všechny lidi, kteří slouží druhým. Prosíme dávej nám sílu ke službě potřebným. Dávej nám také zakoušet radost z prokazování lásky, pomoz nám, abychom uměli přijímat lásku druhých.
Prosíme, pomoz nám obnovit naše vztahy. Dej nám nové srdce, dej nám víru. Nauč nás modlitbě.
Prosíme za naši církev, která hledá nové cesty pro své fungování. Ty jsi jejím Pánem, nechceme na to zapomínat. Buď se svou církví všude, kde otevírá Písmo a volá Tě.
Prosíme za rodiny s dětmi a manžele, ať k sobě umí hledat cestu a ať mezi nimi nevítězí lenost, sobectví a lhostejnost.
Jsi Pánem celého stvoření, pomoz nám se o něj dobře starat.
Slyš nás, když k tobě voláme:
Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.
Požehnání:
Hospodin je tvůj ochránce,
Hospodin je ti stínem po pravici.
Ve dne tě nezasáhne slunce
ani za noci měsíc.
Hospodin tě chrání ode všeho zlého,
on chrání tvůj život.
Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení nyní i navěky. (Ž121,5-8)
