Zde můžete využít mluvenou podobu (soundcloud), autorem je sestra farářka Hana Ducho a kolektiv.
Zde můžete pobožnost stáhnout ve formě MP3 (vpravo nahoře zvolte „stáhnout pomalu“, potom opište kód do příslušného pole a opět zvolte „stáhnout pomalu“; 32 MB).
Stát se zahradníkem Země
Pobožnost
Pardubice 26. 4. 2020
Introit: „Hospodin kraluje, zajásej země, raduj se, ostrovů množství.“ (Ž 97, 1)
Pozdrav: Bratři a sestry, dnes je 3. neděle velikonoční. Přeji Vám všem dobré nedělní ráno do vašich domovů. Milost našeho Pána Ježíše Krista, láska Boží a přítomnost Ducha svatého s vámi se všemi.
Modlitba: (Autorka Kristýna Sobotková)
Hospodine, Ty jsi stvořil nebesa i zemi a my se můžeme každý den radovat ze vší té krásy. Obdivujeme Tvou preciznost a promyšlenost, s jakou celý svět funguje.
Jenže ve své touze podmanit si svět, usměrnit vodu, ovládnout vítr, opanovat zemi a poroučet ohni, jsme k velikosti stvoření slepí a hluší. V touze vyrovnat se Ti a být jako Ty zapomínáme, jak se máme starat o dary, které jsi nám dal. Máme obrovskou moc, která nás opanovala a my často jdeme a zničíme to, co jsi v šesti dnech vytvořil. Cítíme se jako páni světa a pro svůj komfort nekoukáme napravo, nalevo. Stávají se z nás zajatci sobeckosti a malicherných věcí.
Prosíme, otevři nám mysl a srdce, ať procitneme z naší slepoty a celou tu krásu opatrujeme tak, jak zasluhuje. Dej nám svého Svatého Ducha, ať nás v našem úsilí posiluje a ukazuje nám správnou cestu. Amen.
Jan 20, 11-18
P: 604 Buď sláva Bohu, chvála Otci
Gen 2,8-9.15
A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil.
Hospodin Bůh dal vyrůst ze země všemu stromoví žádoucímu na pohled, s plody dobrými k jídlu, uprostřed zahrady pak stromu života a stromu poznání dobrého a zlého….
Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil.
Milí přátelé,
Hospodin vysadil zahradu v Edenu se stromy žádoucími na pohledem a s plody dobrými k jídlu. A do této nádherné zahrady postavil člověka…
Jsme uprostřed zahrady Božího stvoření. Teď na jaře si to můžeme víc než kdy jindy uvědomit a vychutnat. Na naší farní zahradě se obalila třešeň bílými květy, vypadá jak zasněžená. Pomalu rozkvétají fialové šeříky. Když jdeme s dětmi na procházku, obdivujeme růžové květy magnolií, které lemují pardubické ulice. A zeleň je v těchto dubnových a květnových týdnech nejsytější z celého roku.
Vnímejme krásu a harmonii Božího Stvoření. Chvalme za ně Boha.
Možná nám při tom úžasu a obdivu přijdou na mysl slova žalmisty: „Hospodin kraluje, zajásej země, raduj se, ostrovů množství.“ (Ž 97, 1)
Nebo si začneme notovat píseň: „Hory doly stráně, nebesa i zem, zvučte ke cti Páně, hlučným ohlasem.“ (219) Anebo tuhle: „I hvězdy a slunce a celičká zem ctí dobrého Tvůrce svým chvalozpěvem.“ (179)
Děti mají oblíbenou píseň od Františka z Assisi: „Laudato sii, o mi signore. Dík za vesmír, planetu zemi, dík za chvíle, kdy dobře je mi.“
U těch písních, žalmů je zajímavé, že tím, kdo chválí Hospodina, je příroda. Autor vyzývá zemi, ostrovy: zajásej, radujte se! Zvučte ke cti Páně, milé hory, doly, stráně, nebe, hvězdy, slunce… Příroda, Boží tvorstvo, chválí Boha. A je to velkolepý chvalozpěv!
Zmíněný František z Assisi, od něhož známe taky píseň Učiň mne, Pane nástrojem, spatřoval ve všem živém v přírodě své spolubratry a spolusestry. Oslovoval je bratr slunce, sestra voda, bratři a sestry zvířata. Dokonce i smrt nazýval sestřičkou.
František zval lidi, aby se vůči Božímu stvoření chovali jako ke své rodině. S láskou a úctou. Respektem k jejich potřebám. S ohleduplností a citlivostí.
Kromě krásy Božího Stvoření vnímáme ale také jeho křehkost. Pocházím z malé vesnice na Vysočině. Postupně se v jejím okolí musí vykácet všechny lesy, protože jsou stromy napadeny kůrovcem. Některé z těch lesů jsem jako dítě vysazovala s mojí rodinou. Na pokáceném území je potřeba vysázet lesy nové. Jenže půda je tak suchá, že žádné sázení není možné.
Jsme uprostřed klimatických změn. Nemůžeme před nimi zavírat oči. Kromě nedostatku vláhy bychom jako problém mohli jmenovat: špatné ovzduší, vymírání některých živočichů… A samozřejmě podíl člověka na zhoršujícím se stavu přírody.
Slyšela jsem někde přísloví: „Bůh odpouští vždycky, člověk někdy, příroda nikdy.“
A tak se o tu krásnou Boží zahradu bojím… A pokud příroda neodpouští, bojím se i o sebe a o lidstvo jako celek.
Nemluvím dnes o stvoření náhodou.
Ve středu byl 50. mezinárodní Den Země. Tento den patří mezi významné dny, které vyhlásilo OSN a slaví se vždy 22. dubna. Poprvé se konal v roce 1970 v Americe. Jeho smyslem je vyjádřit podporu a osvětu dobrého zacházení s přírodou a životním prostředím. Od roku 1990 slaví Den Země také Česká republika.
Den Země mi přijde jako dobrá příležitost zastavit se a uvědomit si, že tato planeta je naším společným domovem. Všemu, co zde je, vdechl život Hospodin. Boží Stvoření je tedy také Božím domovem.
Hospodin postavil člověka do zahrady Edenu, ABY ji obdělával a střežil. Ne, aby ji vytěžil, vyraboval, přebudoval. Ale obdělával a střežil. Člověk není tvůrcem stvoření, ale jeho součástí. Tvůrcem je Hospodin. Člověk má úkol, pověření být pečovatelem, strážcem, ochráncem. Prostě jakýmsi dobrým zahradníkem.
Jakým zahradníkem byl první člověk, Adam?
Jakými zahradníky jsme my?
Jakým zahradníkem jsem já?
Na konci Janova evangelia se vzkříšený Kristus zjevuje Marii z Magdaly. Ona ho nejdřív nepozná, myslí si, že je to zahradník.
Jan to tak nepopisuje náhodou. Nejde o nějaký zanedbatelný detail. Je to záměrná narážka, kterou je potřeba vzít vážně.
Na některých obrazech starých mistrů je setkání Ježíše a Marie znázorněno tak, že je Ježíš opravdu v zahradnickém úboru. Myslím, že právě dnes, kdy si připomínáme den Země, můžeme tuhle narážku nechat rozeznít.
Kristus k nám přichází jako zahradník. Jako nový Adam, protože ten první Adam úplně dobrým zahradníkem nebyl. Ježíš jako zahradník nás upozorňuje, že zde máme úkol pečovat a střežit Zemi, Boží zahradu. Ale také nám říká, že do Božího plánu vykoupení nepatříme jen my lidi. Ale celé stvoření. Proto nemusíme pořád řešit jen ten svůj osobní růst, tedy svá selhání, viny, bolesti, problémy. Smíme a máme zaměřit svou péči o své bratry a sestry. Bratra slunce, sestru vodu, bratry stromy, sestry hory, doly, stráně….
Boží zahrada potřebuje naši lásku, něhu a ochranu. Potřebuje nový vztah z naší strany.
Možná to bude znamenat, že se víc uskromníme. Změníme životní styl v nakupování, konzumování, cestování. Ale pořád se nám bude dařit dobře. Možná mnohem lépe, protože tím přispějeme k uzdravení a zkrášlení Boží zahrady.
Buďme dobrými zahradníky. Tahle krásná Boží zahrada si to zaslouží.
Pane Bože, prosíme, pomoz nám být dobrými zahradníky a pečovat o tvé stvoření s láskou a úctou. Dej, ať se rozezní chvalozpěv našich lidských hlasů spolu s chvalozpěvem celého tvorstva. Tobě buď sláva. Amen
P: 219 Hory, doly, stráně (CD Někdo mě vede za ruku)
Přímluvy: (Autorka Kristýna Sobotková)
Pane Ježíši Kriste, ty jsi naším přímluvcem u Otce. Často nevíme, jak a za co bychom se měli modlit, ale Tvůj Duch je nám v modlitbách nápomocen a prosí za nás. Ty, který jsi na svém těle poznal naši bídu, rozumíš všemu lidskému trápení, znáš to, co nahlas nedovedeme říci.
Pane, spolu s celým stvořením se k Tobě obracíme a prosíme, vysvoboď nás od záhuby. Otevírej nám oči, ať vidíme, co je dobré. Dej nám pokrm i nápoj, ukazuj nám, jak zachovat rovnováhu v přírodě, abychom nezničili všechno, co jsi stvořil a měli co předat svým dětem a vnoučatům.
Prosíme za společenství církve. V této době, kdy se nemůžeme osobně scházet, je to pro nás těžké. Přesto nás posiluj, ať máme stále dost elánu předávat evangelium a Tvoje Slovo svým bližním.
Prosíme také za lidi ve vedoucích funkcích, kteří mají nelehký úkol rozhodovat a ovlivňovat běh společnoti. Dej jim moudrost a odvahu, ať vedou společnost řádně a spravedlivě a nenechávají se zaslepit mamonem.
Přimlouváme se za rodiny, za lidi osamělé , za chudé i bohaté, za nemocné i pečující. Každý člověk potřebuje Tvoji ochranu. Ty jsi náš štít, naše spása.
A vyslyš nás, když k Tobě voláme:
Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.
Požehnání
Nechť se před vámi otevírá stále volná cesta.
Nechť máte vítr stále v zádech.
Nechť vám do tváří stále svítí teplé sluce.
A dokud se znovu nesetkáme, nechť vás Bůh ochraňuje ve své dlani. Amen.
