Farář František Plecháček
Tají se nám dech, Hospodine, nad milosrdenstvím, které prokazuješ nám i našim dětem, své církvi i celému stvoření. Ačkoli ti patří celá země, celý svět se vším, co je na něm, tvoříš si uprostřed národů svůj zvláštní lid. Děkujeme ti, že si ho tvoříš z nás – lidí slabých a provinilých, lidí často ustaraných, bloudících a tápajících. Tvoříš si svoji církev z nás, kteří ti nemůžeme dát nic jiného než neumělou chválu svých srdcí a úst. Děkujeme ti, že nám dáváš poznat, jak velikou cenu pro tebe máme; vždyť jsi neváhal dát za nás to nejcennější, svého vlastního Syna.
Ty chceš, abychom věděli, jak moc ti na nás lidech záleží, a chceš také, abychom si tuhle radostnou zprávu nenechávali pro sebe. Prosíme tě, odpusť nám, že zapomínáme na poslání, které nám ve světě, v našem národě svěřuješ. Oživ nám a připomeň, co všechno dobrého už jsme s tebou mohli prožít na cestě víry. Požehnej zvěstování evangelia, ať i dnes zakusíme radost vysvobozených a omilostněných. Dej, ať v nás tvá radost zůstává i na cestě všedními dny; uč nás sdílet ji s lidmi kolem nás. V tebe skládáme své doufání, chválíme tě a oslavujeme, Bože Otče, Synu a Duchu svatý! Amen.
