Farář Jiří Doležal
Hospodine, slyš mou modlitbu, přej sluchu mým prosbám… Rozpínám své ruce k tobě, má duše po tobě žízní, jako vypráhlá země … Nauč mě plnit tvou vůli, vždyť jsi můj Bůh. Kéž mě tvůj dobrotivý duch vede po rovné zemi… Vždyť jsem tvůj služebník. Ž 143;1,6,10,12c
Pane Bože, povzbuzen žalmistou i já k tobě volám. Ty víš, jak na tom jsem. Bez tebe hyne má víra. Sám sobě nedokážu pomoci. Své prázdné, unavené ruce, vztahuju k tobě. Mám všechno možné, a ještě toužím po mnoha dalších věcech. Ale ze všeho nejvíce potřebuju tebe, Bože,
jako země vypráhlá vody, tak duše má žádá tebe, Bože. Ty jsi přece můj Bůh, já jsem tvůj služebník (tvá služebnice). Náležím tobě tělem i duší, v životě i ve smrti. Ujišťuj mě každý den, každé ráno, že o mně víš, že ti není lhostejné, jak na tom jsem. Pomoz mně řídit se tvými přikázáními. Ať mě k tomu posiluje tvůj dobrý Duch; ať mě vede, abych se od tebe nevzdálil. Přitahuj mě k sobě, až konečně plně spočinu v tobě a ani smrt už mě neodloučí od tvé lásky.
A nyní mě přijmi, když se přimlouvám za všechny pochybující, za všechny, kteří nemají komu se svěřit, za všechny, kdo už se přestávají – nebo se už přestali – modlit. Prosím za všechny, kdo nestačí na své povinnosti; za všechny zklamané a zahořklé. Přimlouvám se za rodiče, kteří si neví rady se svými dětmi; za manžele, aby je nerozlučovalo, co jsi ty spojil. Modlím se za stárnoucí a staré. Neopouštěj je, když je opouštějí jejich síly. Všem lidem, všem končinám země – i těm od tebe nejvzdálenějším – vyprošuju tvůj pokoj. Sláva tobě, Bože na výsosti, a pokoj na zemi lidem, ty v nich přece máš své zalíbení, dal jsi jim svého Spasitele. Amen
