vytvořeno péčí faráře Jiřího Doležala a kurátorky Hany Capouškové
Hospodine, nakloň ucho, odpověz mi, jsem tak ponížený, zubožený. Vlej do duše svého služebníka radost. Ž 86; 1,4 Hospodine, náš Bože a Otče, se všemi svými radostmi a starostmi přicházíme k tobě a prosíme: nakloň ucha, věnuj nám pozornost, slyš a vyslyš nás. Podívej se, jak na tom jsme: v našem srdci je mnoho neklidu, málo spokojenosti a vděčnosti. Ač o to velmi usilujeme, nedaří se nám udělat náš život a život našich bližních aspoň o trochu snadnější a šťastnější. Kde bychom byli, kdyby se na nás ve všem našem ponížení a zubožení nerozpomínal a nás se neujímal. – Toto je týden modliteb za jednotu křesťanstva. Jak uboze jsme na tom.: stěží jednou za rok se sejdeme ke společným modlitbám. Ale společně se dostavit ke stolu Páně a společně přijímat tělo a krev Páně – jak nedohledně daleko k tomu máme! Pokorně a se zahanbením to vyznáváme a prosíme, Bože, smiluj se nad námi, smiluje se nad poníženou Kristovou církví v našem národě a v dnešním světě. Ty si přeješ, abychom „všichni jedno byli“. Udělej něco s naší rozděleností. Vlej novou radost do duší svých služebníků a svých služebnic. Hospodine, povstaň, slituj se nad Sionem, je čas smilovat se nad ním, nastala ta chvíle (Ž 102,14). Amen
