vytvořeno péčí faráře Jiřího Doležala a kurátorky Hany Capouškové
Kdo jest jako Hospodin, náš Bůh, jenž vysoko trůní? Sestupuje níže, aby viděl na nebi i na zemi. Nuzného pozvedá z prachu, z hnoje vytahuje ubožáka. Ž 113; 5-7
Hospodine, náš Bože a Otče! My jsme dnes jako křesťané velmi zamindrákovaní, vidíme, že je nás stále méně, myslíme, že nic neznamenáme a že nic nedokážeme. Nyní tě, Hospodine, oslavujeme, protože ty nás nikdy nepřestáváš překvapovat; my si tě představujeme jako Boha nade všechno vyvýšeného, v svatém majestátu trůnícího. … A ty zatím vidíš nejen všechny zpupně se vyvyšující, ale především všechny do prachu a bláta odstrčené a přehlížené a slitováváš se nad nimi. V tobě mají svého zastánce. Dokázal jsi nám to ve svém velkém Synu a našem Pánu, Ježíši Kristu, který se narodil do dobytčího krmítka a zemřel na kříži. Ač o něm v plné míře platí: „Kdo tak vysoko trůní?“, přece dodnes snáší nezájem, pohrdání a posměch. Zahanbeni stojíme v úžase nad tajemstvím jeho osoby a díla. – Prosíme tě nyní za všechny, kdo dnes pro Krista snášejí pohrdání a útisk. Přijmi, Bože, naše přímluvy za ty, kdo trpí závistí, žárlivostí a podezíráním. Prosíme také za všechny, kdo pracují v zemědělství: „Ať země vydá úrodu svou. Požehnání svého uděliž nám, Bože, Bože náš!“ Amen
