připraveno péčí faráře Jiřího Doležala a kurátorky Hany Capouškové
Koho bych měl na nebesích? A na zemi v nikom kromě tebe nemám zalíbení. Ač tělo i srdce mé chřadne, Bůh bude navěky skála mého srdce a můj podíl. Ž 73, 25-26 Bože, náš milý nebeský Otče! Je toho mnoho, co nás skličuje, když hledíme na sebe a svět kolem nás. Naše víra je malá, naše sbory nepřitahují. Obáváme se o jejich budoucnost, máme strach o naše děti. Kdo nám pomůže? Vyznáváme, že uprostřed všech nejistot, uprostřed všech tekutých písků dnešního světa jsi ty naše jediná skála. V mnoha věcech a lidech jsme měli zalíbení. V mnohých jsme se zklamali. Za ty, kteří nám byli pomocí, ti děkujeme. – Přimlouváme se za všechny, kdo se zklamali v nás, i za ty, kdo se zklamali sami v sobě. Modlíme se za ty, kteří ztratili své milé. Prosíme za ty, kdo jsou přepracováni, kdo se bojí bezesných nocí, kdo neví, jak zítra obstojí. Smiluj se, Bože, na d všemi, kteří tě hledají, nad těmi, kdo hledají pevnou půdu pod nohama. Přimlouváme se zvláště za mladé lidi. Svým svatým Duchem osvěcuj naši mysl, abychom – hledíce na Krista – vyznávali: kromě něho v nikom nemáme zalíbení. A až utrmáceni a s prázdnýma rukama dospějeme k cíli, obdař nás dědictvím nehynoucím, nepoškvrněným a neuvadlým. V tobě, Bože, – v tobě jediném – skládáme všechnu svou naději. Ty jsi našeho Pána a Spasitele světa, Ježíše, vzkřísil z mrtvých. Tobě patří všecka čest a sláva. Amen.
