Úvaha: Vánoční slavnost
Pardubice 20. 12. 2020
Text: Jan 1,4
To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila…
Milí přátelé, milé děti,
na stole Páně leží kus černé látky.
- Co to je? Co vám to připomíná? Jaká je to barva? Co má ještě černou barvu?
Mně tahle černá látka připomíná tmu.
Kdy je tma? – večer. Ted v zimě je už hodně brzy. Už ve 4 hodiny je docela tma. Teď před Vánoci jsou nejkratší dny a nejdelší noci.
Zažili jste někdy pořádnou tmu? – když vypl proud, v lese, na táboře v lese
Bojíte se ve tmě?
Co pomáhá proti strachu ve tmě?
Já se ve tmě občas bojím. Není mi příjemná. Nevidím, jestli mi nehrozí nějaké nebezpečí. Zvláštně na mě padají divné myšlenky.
Mně pomáhají dvě věci:
Tou první je světlo. Když se rozsvítí, vidím třeba věci kolem sebe a zjistím, že se vlastně nemusím bát. Že nikde není strašidlo. Nebo mi světlo posvítí, abych viděla na cestu a já nezakopnu nebo nešlápnu třeba … do kaluže.
A toho světla stačí v tu chvíli úplně malinko. Klidně malá svíčka, plamínek pomůže tu tmu a strach z ní rozehnat, zaplašit, přemoct. I malý plamínek je v tu chvíli silnější než velká tma.
Zažili jste to někdy?
A tou druhou věcí, která mi pomáhá ve strachu ze tmy je blízkost druhého člověka. Když je ve tmě někdo vedle mě, můžeme spolu mluvit, povzbuzovat se, přiznat si, že se oba bojíme, držíme se třeba za ruce. Najednou je i ta tma nějaká snesitelnější. A i když se třeba nerozsvítí nějaká lampa nebo svíčka, tak ten můj strach pomalu ustupuje. A je to proto, že nejsem sama. Tím světlem se mi stal člověk, který je se mnou. Možná já jsem se zase stala světlem pro něj. I on se díky mně tmy bál méně.
Máte i s tímhle podobně jako já zkušenost?
Co myslíte: co je silnější tma nebo světlo? Co má větší moc?
V bibli je jedna krásná báseň od evangelisty Jana. Před chvílí ji četli Lucka, Martina Honza. Jan v ní říká, že jeden člověk – Ježíš – se stal světlem pro celý svět. Pro všechny lidi, pro každého člověka na téhle planetě.
S Pánem Ježíšem, s jeho narozením vstoupilo do světa světlo. Které svítí a tma je nemůže pohltit.
Ježíš je naším světlem. Proto se nemusíme bát tmy ani ničeho zlého. Nemusíme v životě bloudit, tápat, bát se překážek, ale smíme vidět, kam jdeme, kudy jít. Ježíš je světlem a díky němu smíme rozpoznat, co je nebezpečné a čeho naopak není potřeba se bát. Ale taky nám je světlem, abychom viděli jeden na druhého. Jak se ten druhý má, jestli ho něco nebolí, jestli není smutný nebo něco nepotřebuje. A když potřebuje, tak se mu pokusíme pomoct, jak umíme. Nenecháme ho samotného.
To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila… Tma má velikou moc. Ale moc Pána Ježíše, světla je mnohem větší než jakákoli tma… Přestože to je třeba jen malý plamínek, miminko v jesličkách, hrstka křesťanů ve světě.
Jak se to stane, že to světlo, Ježíše, opravdu spatříme? Že se s ním setkáme?
Myslím, že je potřeba mu v sobě nejprve udělat místo. Otevřít se mu, otevřít oči a srdce. Ztišit se v sobě, dát stranou všechny své starosti a možná i ty strachy, smutky. Udělat v sobě místo, aby se tu mohlo narodit něco nového. Když v sobě uděláme místo, bude do našeho srdce moct vstoupit Kristus a s ním světlo, které prosvítí náš strach, bolest, stíny.
V adventu jsme si vyprávěli o Janu Křtiteli. Jan Křtitel vydával o Ježíši svědectví.
My můžeme dělat to samé.
Ostatně i proto jsme dnes tady. Dnes o Světle světa – Pánu Ježíši vydají své svědectví děti. Nechme se od nich povzbudit a inspirovat.
