Text: Filipským 4,4-5 | Kazatel: Daniel Ženatý
Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Pán je blízko.
Je to výzva. Rozkazovací způsob. Radujte se! My kdo vykládáme Bibli jsme často nuceni nejprve vymezit, oč jde. Jmenují se různé situace, kdy se radovat nelze.
A podobně s další výzvou. Vaše mírnost ať je známa všem lidem. A podobně se jmenují situace, kdy nelze být mírný, naopak, je nutné být dostatečně razantní.
Domluvme se dnes, že kázání o tuto část zkrátíme. Nebudeme sestavovat výčet všech možností, kdy se radovat nelze a kdy nelze být mírný. Vezměme vážně, ano takové situace v životě existují. A shodneme se také, že bereme Pavla vážně, i s jeho křehkou a snadno napadnutelnou výzvou. Chceme porozumět, protože věříme, že to co Pavel napsal je dobré i pro nás. A Duch svatý že naší touze pomůže.
Radujte se. Buďte v nejlepším slova smyslu šťastní. Spokojení s životem. Buďte ve stavu, kdy je vám dobře. Kdy vidíte svět kolem sebe přejně. Kdy se těšíte, co ten den přinese. Koho potkáte. A překážky na cestě zdoláváte s vnitřním pokojem. Je jasné, že se překážky objeví. Jejich výskyt není zlomyslnost světa namířená proti mně. Radujte se. Důvod? Pán je blízko!
Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Mírnost. To slovo se dá vyložit takto: netrvat na všem, nač mám právo a nárok. Ať mám na něco právo podle zákona, ať podle zvyku nebo obyčeje… Je možné žít tak, že ze svých práv někdy slevím, nebo ustoupím. A svět se nezmění k horšímu, naopak. Je velmi pravděpodobné, že budu lidem příjemnější. Že vztah k partnerovi nebo k dětem bude volnější a radostnější.
Známe se. Někdy se zasekneme. Tak trochu furiantsky. Je nám jedno, že situace nemá řešení. Je nám jedno, že to přinese komplikace. Že to bude druhé stát nervy a čas a možná peníze. Já to chci takhle, protože na to mám právo! Že to nejde? Že je to neřešitelné? To mě nezajímá!
Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Člověče vzpamatuj se, nemusíš vždy trvat na všem, nač máš právo a nárok! Vždyť to pak není k životu!
Dobrým příkladem člověka, který takto jedná je Josef. Chtěl se s Marií rozejít. Ještě spolu nejsou, ještě se nepoznali a ona už je v jiném stavu! Chtěl ji propustit, měl na to právo. A protože byl hodný, chtěl ji propustit tajně, aby neměla velkou ostudu. Ale anděl mu v noci řekl co a jak. A on, Josef, byl tvárný v ruce Boží. Dal si říct. Změnil své rozhodnutí a Marii přijal jako svou manželku k sobě! (Mt 1,18-25)
I v našem životě se před námi objeví událost, která mění naše rozhodnutí! Pán je blízko! A proto je možné někdy ustoupit od toho, nač mám právo. Smím se usmát nad tím, že věci jsou jinak, než jsme se domluvili. Smíme za zasmát radostí, že se marnotratný bratr vrátil, a zvesela vejít na hostinu. Smím se zastavit a počkat na druhé, i když bych nemusel. Smím s úsměvem zopakovat odpověď kudy na nádraží, i když se mně zdá, že už to přece vysvětluji popatnácté.
I to je mírnost. Netrvat na všem, nač mám právo a nárok, o čem si já myslím, že je normální a proto to tak musí být.
A projeví se to i ve vztahu k Bohu. Člověk takto mírný je tvárný v ruce Boží! Bůh s ním něco zmůže! Osloví ho, změní ho, pošle správným směrem.
Tak tedy: Radujte se! Nelpěte na všem, o čem vy jste přesvědčeni že to je správné. A stanete se tvární v ruce Boží. A život kolem vás získá světlo a lásku. Je to možné, protože Kristus je blízko. Amen
