Bohoslužby 2. neděle po Zjevení Páně
Kázání: Neh 8,1-12 a Zj 3,14 – Amen
19. 1. 2020 Pardubice
P: 117 Chvalte Pána, národové
Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého. Amen
Pozdrav: Vítám vás všechny při dnešních bohoslužbách. Dnes je 2. neděle po Zjevení Páně.
Milost našeho Pána Ježíše Krista, láska Boží a přítomnost Ducha svatého, ať je s vámi se všemi.
Introitus: Hlahol Bohu, celá země! Pějte žalmy k slávě jeho jména, jeho chválu šiřte chvalozpěvem…Pojďte, pohleďte na Boží skutky, tím, co koná mezi lidskými syny, vzbuzuje bázeň. (Ž 66,1.5)
P: 607 Bůh je náš Pán a Král
Modlitba
Milostivý Otče náš nebeský, oslavujeme tě za tvého syna Ježíše Krista, který nám přinesl nový věk radosti a naděje. Smíme přicházet do shromáždění tvého lidu a prožívat zde radost a slyšet ujištění o naději pro naše dny.
Bože, ty víš, že se nám v našich všedních dnech radost ztrácí a naděje vadne. Propadáme starostem. Možná nás naše starosti provází až sem na toto místo. Všechno, na co jsme spoléhali, zklamalo. Tady ale také smíme ty starosti a zklamání odložit. Věříme, že jen ty nás můžeš naplnit radostí.
Prosíme, přiznej se svým Duchem k zvěstování tvého slova. Ať promění naši situaci poznamenanou selháním a pády. Ať nás zbaví strachu a prozáří všechny temné stíny, které na nás dopadají. Dej, ať nám radost tvého slova otevře nové výhledy naděje a nové příležitosti k lásce a službě. Tobě buď sláva navěky. Amen
Čtení: Neh 8,1-12
Odchod dětí do NŠ: V písni jsme zpívali, že Bůh je náš Pána Král. Co to znamená, že Bůh je náš Král. Jaké je to jeho království? Jaká je jeho moc a sláva? A víte, že jeho království bude trvat navěky?
Děti probírají v NŠ Modlitbu Páně a dnes si budou povídat o její poslední větě: Neboť tvé je království i moc i sláva navěky…
P: 613 Oči všech se upírají
Kázání: Amen – Neh 8,1-12 a Zj 3,14
Milí přátelé v Kristu,
budeme dnes pokračovat v seriálu kázání o bohoslužbách. Probíráme toto téma na biblických a ve staršovstvu.
Ráda bych se dnes zaměřila na jeden docela malý a řeklo by se nepatrný prvek v bohoslužbách. Jedná se ale o prvek velmi zásadní. Jde o slovo Amen.
Tohle slovo zaznívá při bohoslužbách hned několikrát. Po vstupní trojiční formuli (Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého.), po pozdravu, po modlitbách, někdy po čtení z Bible, po modlitbě Páně a po závěrečném požehnání. Když jsme svědky křtu nebo slavíme večeři Páně, tak se říká Amen po slovech ustanovení, po vyznání víry. Spočítala jsem, že při bohoslužbách s VP může Amen zaznít třeba i 10x a víckrát.
Co to slovo znamená? V Biblickém slovníku se dočteme: „Amen pochází z hebrejštiny a často se ho používalo při synagogálních bohoslužbách. Odtud přešlo i do NZ a stalo se součástí liturgie křesťanských bohoslužeb ve všech církvích.“
Vezmeme to od začátku.
V hebrejštině je Amen odvozeno od slova být spolehlivý, pevný, pravdivý, věrný, jistý. Do řečtiny bylo pak toto slovo přeloženo jako „staň se“. Ale to už je docela velký posun od původního pojetí, a vyjadřuje už jen jakési naše přání. Ale pro starý zákon mělo význam mnohem širší a hlubší. Sloužilo k potvrzení a podepření toho, co bylo právě řečeno nebo slyšeno.
Podívejme se na několik příkladů, jak bylo ve Starém zákoně Amen používáno. Například když král David předával svou vládu Šalamounovi, vydal nařízení a pokyny, jak má předání vlády probíhat. A když David domluvil, odpověděl mu na jeho slova kněz Benajáš: „Amen! Tak rozhodl Hospodin, Bůh krále mého pána.“ (1Kr1,36) Na tomto místě má Amen úlohu stvrzení, přísahy ale taky slibu, že se tomuto rozhodnutí všichni podřídí.
V jiné situaci říkali Amen Izraelci, když jim Mojžíš diktoval ve své závěrečné řeči přikázání, přesněji požehnání a zlořečení (Dt 27,15). Vždy když zaznělo jednotlivé zlořečení, lid na to společně odpověděl Amen. Bylo to celkem 12x. Tady už má Amen trochu právnický charakter, kdy se lid se zavazuje, že jednotlivá přikázání bude plnit a že taky přijímá důsledky toho, když přikázání plnit nebude. Jako by to Amen byl podpis smlouvy s Hospodinem.
A ještě jeden příběh pro ilustraci. Četli jsme jej jako první čtení (Neh 8,1-12). Příběh nás zavádí do doby, kdy jsou Izraelci už po několik generací v babylonském zajetí. Babylonii v té době ale dobyli Peršané. Izraelci v zajetí už zdomácněli, měli zde i svá zaměstnání, ale srdcem a myslí byli stále spjati s Jeruzalémem. Po nějakém čase se část Izraelců mohla vrátit zpátky do Jeruzaléma a pustili se do oprav chrámu.
Ta obnova byla fyzicky i psychicky velmi náročná a vyčerpávající. Izraelce začali ohrožovat noví vnější nepřátelé, rozpínaví sousedé. Tím bylo v ohrožení i jejich nadšení do výstavby, bezpečí, ale taky důvěra v Pána Boha, naděje.
Do téhle tíživé situace zasáhne Nehemjáš. Ten na dvoře perského krále pracoval jako jeho dvorní číšník. Král v něj měl důvěru. Nehemjáš proto krále požádal, aby mohl odjet do Jeruzaléma a zorganizovat tam stavbu hradeb okolo města.
To se povedlo. Hradby byly dostavěny. A po skončení staveb se konal zvláštní obřad. Všichni se shromáždili u Vodní brány, pozvali kněze Ezdráše a ten začal číst z Mojžíšova zákona. Jednotlivé části pak on a další znalci Zákona lidem vykládali, aby všichni mohli rozumět.
Dozvídáme se, že jednou z reakcí na slyšené slovo byl pláč. Lidi začali plakat. Uvědomili si, jak celé dílo stavby bylo v rukách Božích. A vůbec, jak Bůh vede svůj lid časem, těžkými obdobími a krizemi a jak Bůh je svému lidu věrný. Přestože lid je Bohu často nevěrný. Jako by jim došel tenhle paradox: kolikrát oni Bohu nevěřili, kolikrát pochybovali a byli malověrní a chtěli to s Pánem Bohem vzdát. A on přesto zůstával věrný a se svým lidem to nevzdal.
Ale pláč nebyla jejich jediná reakce. Lidi padli na kolena a řekli Amen, amen. Nic jiného. Amen. Ano, tak to je, Bůh je věrný. Nebo: Bože, věříme ti, že jsi věrný. Jedině díky Tobě jsme postavili hradby a byli už mnohokrát zachráněni. Lidé tak současně vyjádřili svou vůli přimknout se znovu k Bohu. Amen, i my chceme být věrní Tobě, Bože věrný.
Tahle chvíle byla jako znovu-uzavření smlouvy.
Kněz Ezdráš a všichni znalci zákona ale jejich pláč zastavili: Neplačte, otřete si slzy. Bůh vidí vaši lítost nad zlem, ale teď chce, abyste společně oslavovali jeho věrnost. A pokračovali: Uvařte dobrá jídla, upečte sladkosti, dejte tomu, kdo nic nemá, dávejte si dárky. A tak se Izraelci pustili do oslav. Do oslav Boží věrnosti.
A i to se promítá ve slově Amen. Že nemusíme zůstat u lítosti nad svou nedokonalou vírou, nemusíme zůstat u vyznání svých vin, ale smíme se oddat moci Božího odpuštění, které je větší než všechna naše selhání.
Každé naše Amen je takové malé nové uzavření smlouvy s Bohem. Ať už zazní po četbě z Písma, po modlitbě nebo po požehnání. Je radostným zvoláním a oslavou Boží věrnosti.
Takhle používal Amen i Ježíš. Tak jako po žalmech zaznívá Amen, je i jeho modlitba, Modlitba Páně, zakončena tímto slovem. Ježíš také některé své výroky uvozuje slovem Amen. „Amen, pravím vám, že…“
Z listů apoštola Pavla je zjevné, že Amen zaznívalo při bohoslužbách v prvotní církvi. A tak je tomu dodnes.
S Ježíšovým příběhem však slovo Amen nabývá nového obsahu. V knize Zjevení píše Jan o vzkříšeném Kristu do sboru do Laodikeje: „Toto praví ten, jehož jméno jest Amen, svědek věrný a pravý, počátek stvoření Božího.“ Ježíš je Amen. On je tím stvrzením všech Božích zaslíbení. V Ježíši se nám zjevila a potvrdila Boží věrnost, pravda, odpuštění.
Takže: tím naším Amen ve stručnosti vyznáváme Ježíše Krista jako svého Pána. Je to taková „zkratka, kód“ pro celé dějiny Božího lidu a současně pro celý příběh Ježíše Krista. V amen rezonuje celé dílo lásky Pána Boha k nám.
Kdo říká při bohoslužbách Amen? Samozřejmě nejprve ten, kdo bohoslužbě předsedá, kdo nahlas vyslovuje modlitbu, čte nebo zvěstuje požehnání. Ale k tomu předsedajícímu se má následně připojit celé shromáždění. Protože modlitbu neříká farář jen za sebe, ale zástupně za všechny přítomné. A on i ti přítomní to říkají za celý svět a celé stvoření. Všichni mohou – dokonce mají – svým hlasem vyjádřit svůj souhlas, potvrzení, že, to, co bylo řečeno, platí i pro ně. Ano, tak to je, tomuhle i já věřím, tohle je i pro mě pevné, pravdivé a závazné.
Asi tušíte, kam teď mířím. V našem pardubickém shromáždění říká Amen většinou farář sám. Občas slyším, že sem tam Amen někdo nesměle špitne. Chci Vás proto i dnešním kázáním pozvat a povzbudit, abyste jste se ke každému Amen, které při bohoslužbách zazní, i vy svým hlasitým Amen připojili.
Samozřejmě nejde v prvé řadě o tu hlasitost, o sílu našeho hlasu. Podstatné je naše vnitřní přesvědčení a upřímnost. V židovském Talmudu je napsáno, že „kdo pronese amen celou svou duší, otevře brány ráje“. A tak tyhle brány ráje z celé své duše společně otevírejme…
Pane Bože, děkujeme, že jsi věrný, že jsi s námi ve všem, co děláme a prožíváme. že nás neopouštíš ani ve zlých časech. Odpusť naši malověrnost i nevěrnost. A pomoz nám spolehnout se na moc tvého odpuštění a lásky. Amen
P: 152 Věříme srdečně v jediného Boha
Oznámení
Přímluvy: Prosíme Tě, vyslyš nás…
Nebeský Otče, prosíme za tvůj lid, rozptýlený po celém světě. Dej, ať je věrný tvému slovu, ať nezapomíná na tvou věrnost v Ježíši Kristu…
Přimlouváme za všechny, kteří přišli o domov, žijí v zajetí nebo museli utéct do cizí země kvůli válce. Posiluj jejich důvěru v tvou blízkost. Nám pomoz jim být dobrými hostiteli….
Přimlouváme se za všechny, kteří selhali, zklamali, udělali špatné rozhodnutí. Otevři jim srdce pro sílu tvého odpuštění…
Přimlouváme za všechny nemocné, umírající, opuštěné. Za všechny, kteří nesou tíhu starostí a bolesti. Myslíme na ty, kterým v posledních dnech někdo blízký zemřel. Posilni jejich naději…
Přimlouváme za všechna místa, kde se válčí, kde hrozí ozbrojené konflikty. Zasáhni mocně a vnášej do těchto míst svůj mír…
Připomínáme si dnes úmrtí Jana Palacha. Prosíme, ať je nám tahle vzpomínka varováním před sílou zhoubných nelidských režimů, které i dnes upevňují svou moc…
Přimlouváme za tvé stvoření, které trpí. Zvláště dnes myslíme na dlouhotrvající požáry v Austrálii. Jímá nás úzkost z takové pohromy. Pomoz zastavit všechny přírodní pohromy a jejich následky. Pomoz nám odvážně se postavit ke klimatickým změnám…
Otče náš…
P: 582 Toužíme v lásce žíti stále
Poslání: Ř 12,9-16
Láska nechť je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, lněte k dobrému. Milujte se naavzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému. V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, služte Pánu. Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí. Sdílejte se s bratřími v jejich nouzi, ochotně poskytujte pohostinství. Svolávejte dobro na ty, kteří vás pronásledují, dobro, a ne zlo. Radujte se s radujícími, plačte s plačícími. Mějte porozumění jeden pro druhého. Nesmýšlejte vysoko, ale věnujte se všedním službám. Nespoléhejte na svou vlastní chytrost.
Požehnání
Ať Hospodin ti žehná a chrání tě, ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv, ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem. (Nu 6,24-26)
P: 487 Amen, Otče, rač to dáti
