Kázání 16. září 2012

sborový den 10.10.2010 007Text: Ga 5,25-26  Kazatel: Daniel Ženatý

Jsme li duchem živi, Duchem i choďme. Nebývejme marné chvály žádostivi, jedni druhých popouzejíce, a jedni druhým závidíce.

Lidé ve sborech v Galátii byli rozhádaní. Šlo o to, kdo, nebo co, učiní člověka schopným obstát před Bohem? Nyní ve vztahu k živému Bohu, i jednou, až stanu před jeho tváří. Pavel tvrdil – člověku samotnému není dáno obstát, jedinou možnost má – přijmout to od Krista.

Ti druzí v Galátii říkali – dodržuj Mojžíšův zákon, a před Bohem obstojíš.

Trochu zjednodušeně můžeme vyjádřit oč šlo pomocí sloves: buď věř a přijímej, nebo naplňuj a dodržuj.

Spor, který zmítal sbory v Galátii, je stále přítomný v každém sboru každé církve. I dnes. Aktuálně dnes rozděluje křesťany, bez rozdílu církevní příslušnosti, postoj k homosexualitě, k umělému oplodnění, a k postavení žen v církvi.

Jedni podle příkladu Pavla říkají – podstatné je, zda člověk v Krista věří a Krista přijímá, a ne jakou má sexuální orientaci. Druzí pak na základě různých biblických míst dovozují, že pro takové je Království Boží uzavřené.

Závěrem dopisu Pavel vybízí, jak z toho ven. Jak spolu žít. Nejprve potvrdí, že jsme byli povoláni ke svobodě. Křesťan smí být vzpřímený, nemusí se bát sebe ani druhých, smí odmítat pokusy druhých o manipulaci nebo vydírání. Ta svoboda ovšem není agresivní. Pavel vyzývá, žijte z moci Božího Ducha. Dokud Kristus podruhé nepřijde, je Duch Boží pravý reprezentant Boha na zemi.

Jsme-li Duchem živi – to jsme, pak Duchem choďme. Chodit Duchem, to zní divně, že? To sloveso se dá přeložit různě, ale ne tak, aby to česky bylo pěkné. Chodit Duchem, chodit Duchu, držet se toho, co jsme přijali, žít v důvěře, že to je s Bohem dobré. Být aktivní, stále svůj život směrovat k Bohu. Život s Bohem není statický. Podepíšu papíry, vstoupím do církve a je to. Život s Bohem je děj. Padání a vstávání, hledání, chytání se za ruku. Je to pohyb, který důvěřuje Bohu, že to s ním je dobré, i když se to třeba vůbec dobré nezdá. Duch je živý partner, který mne vede a já reaguji, odpovídám, mám zájem.

Církevní tradice doporučuje na každou neděli roku, které texty Bible mají být čteny. Na dnešní je to tento text z epištoly Galatským, na který se káže na mnoha místech celého světa. A k němu je doporučen text z Kázání na hoře, jak jsme jej četli od stolu Páně. Nestarejte se. Nedělejte si starosti.

Rozumím tomu spojení tak, že ona Ježíšova výzva nestarejte se, je jedním z mnoha konkrétních projevů toho, co znamená žít podle Ducha, nebo z Ducha nebo Duchu. Znamená to také, kromě jiného – dokázat odložit starosti.

Často jsou to právě starosti, které mi v tom brání, abych žil podle Ducha. Kdo se mnoho stará, ten krouží kolem sebe a nemůže se dostat ven. Myslí na ně, nemůže spát, pořád si přehrává v hlavě, co by mohlo být jinak, jak by to šlo udělat, ale když ono to nejde.

Evangelium připomíná, kdo se o mne stará! Kdo mne zbavuje mých starostí, kdo mne osvobozuje, abych je hodil za hlavu, nadechl se a usmál! Víra, je zde někdo, kdo na sebe vzal mé viny, pak způsobí, že mám volnou hlavu a volné ruce. A to se projeví mým nasazením pro život s druhými. Mám prostor na to, abych je slyšel, vnímám, co říkají, pokud mi síly stačí mohu i pomoci.

Ne jako hrdina který vše zvládne, se skřípěním zubů a brbláním se obětuje, když to musí být. Ale jako ten, kdo v modlitbě složí Bohu hromadu svých starostí. A ono se pak vede lépe!

Vy většinou nejste v kostele poprvé, tak nebudu ztrácet čas tím, že bych připomínal, že to neznamená že mohu být líný, nic nedělat a z pohovky ukazovat Pánu Bohu prstem, co by dnes ještě mohl udělat.

Smíme spolehnout na Boha, že nám dá tolik jídla, abychom dožili dalšího dne. Smíme spolehnout na Boha, když se stará o ptáky a květiny, postará se i o nás. Smíme přestat jančit, co všechno jsme nestihli prožít, koupit, vidět. Život si stejně neprodloužíme. Bůh dal Izraelcům manu na poušti když bylo nejhůř, a nás si také vybral za svůj lid, tak mne nemusí svírat, zda to všechno zvládne. Zvládne.

To může být konkrétní projev toho, co to je žít z Ducha a Duchu. Uklidnit se, nic mně neuteče, jsem pokřtěn, patřím Bohu, ani smrt to nezmění. Jsem na tom velmi dobře!

Pavel pak přidá další výzvy, které působí život v Božím duchu.

Nebývejme marné chvály žádostivi. ČEP má nehledejme prázdnou slávu. Myslet palčivě na vlastní slávu je pošetilé. Tvé je království moc i sláva se budeme modlit. Když to přijmeme, že Bohu patří všechna čest a sláva, pak se staneme svobodnými od touhy po vlastní slávě.

Nepopouzejme jedni druhých. Doslova – neprovokujme. Nevnášejme napětí mezi lidi. Když se zpětně ohlédneme do svých životů, pak lidé, kterých si vážíme byli a jsou ti, kdo nás nechtěli zranit zlým slovem. Vůbec to k životu nepotřebovali. Že si z nás třeba dělali legraci, to ano, ale spíše nám tím pomohli, než aby nás tím zranili.

Nezáviďme jedni druhým. Na cestě s Duchem nebo v Duchem Božím ztrácí závist svou moc. Je zbytečná. Podstatné je – jsem spokojen s životem? Důvěřuji Bohu a jeho Duchu, nebo se pořád vrtím a hledám nějaké závady? Třeba že druhý má něco co já nemám?

Jsme-li Duchem živi, Duchem i choďme.

je to pohyb v důvěře, že Boží moc tady je a jedná, jedná se mnou i s těmi kdo jsou vedle mne.

Tak jako se v chladném letním večeru choulíme do deky a hledáme, jak se zahřát, a jde nám to,

tak smíme hledat, jak se schoulit do moci Božího Ducha. Taky nám to půjde.

A starosti, které nás tíží, řekneme v modlitbě Bohu. A bude lépe.

Pane Ježíši Kriste, tobě důvěřujeme. Proto máme odvahu se otevřít a rozprostřít před tebe své starosti o sobe, o své blízké, o svět a jak to půjde dál.

Prosíme tě za ty, kdo nesou odpovědnost za věci nám společné, v našem městě, v našich obcích, celé zemi, v Evropě i po celém světě. Daruj jim rozum a nadhled, moudrost a odvahu, aby starosti měnili v naději a ze strachu tvořili důvěru.

…O to prosíme slovy – prosíme tě vyslyš nás.

Prosíme za ty, kterým jejich starosti vrostly do srdce i mysli a činí z nich otroky sebe sama. Dej ať uvěří, že tobě mohou všechno povědět, a ty se postaráš, aby opět našli svobodu, narovnali a mohli zhluboka dýchat.

…O to prosíme slovy – prosíme tě vyslyš nás.

Probouzej nás, kdybychom si nepozorně mysleli, že už tebe a moc tvého ducha ani nepotřebujeme. Zalomcuj s námi, pokud bychom toužili po marné chvále. Dávej poznat lásku těm, kdo mají touhu druhého ranit.

…O to prosíme slovy – prosíme tě vyslyš nás.

Prosíme dávej Policii a všem odpovědným lidem moudrost, aby dokázali brzy zastavit šíření smrtícího alkoholu. Prosíme za pozůstalé obětí

Prosíme za nemocné, bezmocné, za ty, kdo nikoho nemají a nikdo na ně nemyslí.

Prosíme za náš sbor i další sbory tvé církve v tomto městě.

…O to prosíme slovy – prosíme tě vyslyš nás.

Slovy tvé modlitby společně voláme, Otče náš…

Amen

Tento příspěvek napsal/a dne 17.09.2012 v rubrice Kázání.