Text: Ex 20,14 Kazatel: Daniel Ženatý
Nesesmilníš. Věříme, že Bůh stvořil člověka jako muže a ženu. Proto je manželství dobré. Je založeno v Boží vůli. Manželství je dobré, i kdyby si z toho někdo dělal legraci, i kdyby nám televizní seriály nutily jen tak mimoděk představu, že normální je mít manželku či manžela, a ještě někoho bokem.
Mluvíme-li o tom, že manželství je dobré, a že je dobré když jsou dva spolu a mají se rádi, pak se dotýkáme mnoha problémů. Třeba toho, když se někomu manželství rozpadne. Jan Amos Komenský psal, že manželství se může stát takovým trápením a peklem, že je lepší se rozejít.
Agenda naší církve říká – jestliže všechno úsilí o smíření ztroskotá a manželství se rozpadne, v pokoře a lítosti hledáme jedinou naději v Kristově odpouštějící lásce. Ve víře v odpuštění se odvažujeme vyprošovat požehnání i rozvedeným, kteří uzavírají nový sňatek.
Kdysi mi někdo položil otázku, zda se přikázání týká těch, kdo v manželství nežijí. Svobodných, ovdovělých, rozvedených kteří se znovu neoženili či nevdali. Už nevím, co jsem odpověděl a těžko bych odpovídal i dnes. Týká se to čistoty vztahů a věrnosti k druhému člověku a k Pánu Bohu. A to se týká nás všech.
Smilstvo je výraz pro porušení smlouvy.
Jednak smlouvy s Bohem a pak také smlouvy mezi člověkem a člověkem.
Izrael žil uprostřed pohanů. A součástí pohanské bohoslužby byla prostituce, která měla inspirovat pohanského boha k větší aktivitě. Aby dal větší úrodu obilí či dobytka. Aby se víc snažil.
Tohle bylo Izraeli zakázáno. To byl projev nevěry v Boha. Bůh svůj lid vysvobodil z Egypta. Vysvobodil je proto, že on je věrný a drží slovo! Pochybovat o tom a vymáhat si jeho vůli podivnými praktikami jej uráží.
Tak se termín smilstvo začal užívat obecně pro nevěru vůči Bohu. Když Izraelský lid nebal na smlouvu s Bohem a žil jakoby Boha nebylo – smilnil. Když uctíval nějakého bůžka místo Boha, který jej vyvedl z Egypta, smilnil.
Nesesmilníš je také porušení smlouvy člověka s člověkem. Smlouvy která tvoří nejužší vztah, vztah mezi mužem a ženou. Vztah který je dobrý. A pro život nezbytný. Bez důvěrného vztahu muže a ženy bychom zde nebyli. Smlouva mezi dvěma, pevná a čistá je dobrá. Vede k vzájemné otevřenosti, společnému nesení dobrého i zlého. Proto ji nebudeš kazit a porušovat.
Německy zní toto přikázání- du sollst nicht ehebrechen – nemáš rozbíjet manželství. Protože je křehké a vzácné.
To vede k termínu cizoložství. Cizoložství se dopouští ten, kdo rozbíjí vztah svůj nebo vztah druhého. Kdo tedy rozbíjí své manželství, nebo manželství druhých.
To přikázání, podobně jako nezabiješ, je jasné. Nesesmilníš, tedy nebudeš drolit či rozbíjet své manželství ani manželství druhých. Budeš dbát na věrnost v tom nejzákladnějším, v čem žiješ. Věrnost Bohu, a věrnost manželce či manželovi.
Znovu je dobré připomenout refrén Desatera. Já jsem Hospodin, Bůh tvůj, který jsem tě vyvedl ze země egyptské z domu služby. (Proto) – Nesesmilníš. Já ti to žhavě a vroucně doporučuji. Je to dobré pro tebe i pro život kolem tebe. Hlídej si svůj nejbližší vztah, uchovávej jej v čistě. Je to dobré. Dva nesou dobré i zlé. Jsou si oporou ve zdraví i v nemoci.
Mohli bychom zde skončit. Dobré manželství je dar, buďme za ně vděční.
Jenže, jak už se s tím potýkali farizeové a zákoníci, objeví se Ježíš a vidí to z jiného úhlu. Říká –
Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Nezcizoložíš. Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci.
Celá tato řeč je uvedena výzvou – Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského.
Jde o to, abychom vešli do království nebeského. Abychom byli obmyti svých vin a své špíny a mohli být opět doma u Boha. Aby nás tam, čisté, pustili. O to jde.
A v souvislosti s přikázáním Nesesmilníš Ježíš upozorňuje, že pouhé dodržování tohoto přikázání nám dveře Božího království neotevře. Dveře Božího království vám otevírá Kristova milost. Nebo, každý pokus to vyjádřit je těžký, nebo lze říct že dveře Božího království nám otevírá jedině Kristus, ukřižovaný a vzkříšený.
Proto pozor všichni, kdyby chtěli dodržení tohoto přikázání jednou uplatňovat jako vstupenku do Božího království. To ne.
Dodržovat 7. přikázání – nesesmilníš – je pro naše dobro. Pro náš dobrý, pokud možno čistý život. Dodržováním toho přikázání se na nás neděje křivda. To není daň za něco, nějaký poplatek za Boží přízeň. To je rada, jak žít dobře, jak dobře prožít tento svěřený čas, to je informace, že když se na to nedbá, tak se život zamotá, pokazí, a cosi podstatného, spokojenost a klid, jsou pryč.
A Ježíš své slovo ještě zostřuje. Pokud by to někomu nebylo jasné, tak to ještě o jeden závit přitáhl. Já vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil v srdci svém.
Chtělo by se říct, no nazdar. Vždyť to Pane Ježíši Kriste, to snad každý! Snad není muž, který by mohl říci – nikdy jsem se na žádnou ženu nepodíval. A zda to bylo se zalíbením, nebo chtivě, copak se v tom vyznám?
Jakoby Ježíš chtěl trošku zlomyslně dostat do kouta všechny, kdo by si pyšně říkali, já jsem nikdy nezcizoložil, mám čistý rejstřík. Podobně to zkomplikoval i u předchozího přikázání. Nezabiješ – a kdo by sis myslel, jaký jsi frajer tak tobě říkám, že kdo se hněvá na své bratra už se dopouští zla. Zabití a hněv jsou z jednoho těsta.
Tak podobně i u sedmého přikázání. Pokud by snad chtěla vzniknout skupinka těch, kdo by si mysleli, že se jich to netýká, pak je zpraží – i vás se to týká. Zcizoložit a pohlédnout na někoho chtivě. To je také z jednoho těsta.
Tato Ježíšova slova pak dosvědčuje Ježíšův čin. Jak jsme četli z Jana 8 kapitoly. Ženu, kterou při tom přichytili, tu ženu Ježíš propustí – a řekne jí – jdi a nehřeš více. Ona má prázdné ruce. Žádnou vstupenku svého dokonalého chování v ruce nežmoulá. Nemá nic. Je zcela závislá na Bohu a jeho milosti. Ani já tě neodsuzuji, jdi a nehřeš víc.
Pokusme se o shrnutí – člověče, je pro tebe dobré být věrný. A pokud se ti to daří, buď rád a vesel se! Je to tobě k dobru a užitku. Přispívá to k mnoha dobrým dnům, které zda na zemi smíš prožít. Přispívá to ke krásným vztahům mezi tebou a tvým životním partnerem. K důvěře a pokoji. K dobru a prospěchu celé tvé rodiny. Je dobré být věrný smlouvě mezi Bohem a mezi nejbližším člověkem.
Ale mohlo by se stát, že na to budeš pyšný. A že se začneš povyšovat na ty, kterým se to nepovedlo. A pýcha ti zatemní mozek a začneš si myslet, že nejsi tak moc hříšný jako ostatní. A odtud je kousek, aby sis myslel, že se do toho Božího království nějak přece jen dostaneš sám. Na to si dej pozor. Není nic, kvůli čemu by Kristus byl povinen dát někomu přednost. A kdybys na to tu a tam člověče zapomínal, tak si vzpomeň. Zcizoložit a pohlédnout na někoho chtivě – to je také z jednoho těsta.
Pane Ježíši Kriste, pomáhej nám směřovat k čistotě těla i ducha. Podporuj i v naší zemi snahy o život v pravdě a lásce mezi lidmi i mezi manžely. A drž nás při zemi, abychom se neztratili ve vlastní pýše. Amen
