Text: Sd 8 Kazatel: Daniel Ženatý
I zemřel Gedeón, syn Jóašův, v utěšeném stáří a byl pochován v hrobě svého otce Jóaše v abíezerské Ofře. Jakmile však Gedeón zemřel, Izraelci opět chodili smilnit k baalům a Baala smlouvy dokonce prohlásili za svého boha. Nepřipomínali si Hospodina, svého Boha, který je vytrhl z rukou všech jejich okolních nepřátel. Ani domu Jerubaala-Gedeóna neprojevovali vděčnost za všechno dobro, které pro Izraele vykonal. Sd 8
Dnes třetí, poslední kázání na příběh Gedeona. Izraelci tehdy žili ve stálém strachu. Opouštěli své domovy a žili kdo ví kde, jen aby je Pelištejci nenašli. Bůh se do toho vložil. Oslovil Gedeona, aby šel s Pelištejci bojovat. První velkou bitvu, v noci, Gedeon se svými muži vyhrál. Sotva jednoho nepřítele porazil, další už na něj čekali. Ne nadarmo má drak v pohádkách sedm hlav.
Další příběh o Gedeonových bitvách není moc přehledný. Gedeon pronásleduje další dva krále, takové další dva místní mafiány. Táhne krajem a prosí o pomoc ve městě Sukotu. Chce chleba pro své muže, mají hlad. O tom městě toho moc nevíme, kdysi si tam Jákob vystavěl dům a dobytku stáje. Nyní Gedeon prosí o chleba, ale radní města ho odmítnou. Tak táhne dál a prosbu opakuje ve městě Penuelu. Zde kdysi Jákob zápasil s Bohem. I zde ho odmítnou a nic k jídlu mu nedají. Asi se bojí – nějaký Gedeon, bitvu s mafiány prohraje a my to pak schytáme dvojnásobně. Drama, které se odehrává pořád. Mám se přidat k těm, kdo usilují o změnu k lepšímu? Nebo mám raději trochu trpět a mít klid? Mám podepsat stížnost na vedoucího? Mám protestovat proti aroganci ředitele, když do školy budou chodit ještě další naše děti?
Gedeona odmítnutí rozhněvalo a slíbil městům odplatu. Pak Gedeon bitvu vyhrál, dva krále zajal, a když se s nimi jako se svými zajatci vracel, pomstil se krutě v Sukotu i Fanuelu. Poté dva zajaté krále zabil a sebral jim jejich pohanské amulety. Nechal si je. Byli bychom raději, kdyby jim žádné pohanské amulety nebral, naopak, kdyby se jim vysmál a někde je zakopal. A byli bychom také raději, kdyby krále nezabíjel. Těžko se v době klidu a míru jen tak říká, že zlu se nesmí uhnout, že je jako rakovina.
Další pokušení zvládl Gedeon dobře. Sotva se vrátil, požádali ho Izraelci, aby se stal jejich králem. Asi panovala taková ta nadnesená nálada z vítězství, kde kdo na hrad, třeba Hašek nebo Gott. Jsou v ráži a tak zrovna přidají, a pak ať je králem Gedeonův syn, a pak ať je králem Gedeonův vnuk. Trůn na tři generace je tvůj, chceš? Gedeon je zpraží – nebudu vašim králem, ani já ani můj syn, nad vámi bude vládnout Hospodin… Tuto zkoušku Gedeon zvládl. Pokušení moci je velké. Mohl vydělat na svém vítězství, mohl kout železo, dokud je žhavé a nechat si zaprotokolovat, že bude minimálně po tři generace vládnout… Touhu po moci asi není třeba aktualizovat.
Ale sotva Gedeon zvládne jedno pokušení, nezvládne další, které následuje. Vyzve všechny, aby mu z kořisti, kterou v bitvě s Pelištejci nakradli, dali jeden zlatý nosní kroužek. Každý mu rád z naloupeného majetku něco dal, a sebral tak asi 25 kg zlata. Nechal z něj odlít masku nebo sochu. Vystavil ji ve svém městě a Izrael ji chodil uctívat jako své božstvo. To je zlé. Uctívají nějaké zlato, jako kdysi jejich otcové zlaté tele. Živý jednající Bůh, který Gedeona oslovil a dával mu vítězství, jako by nebyl.
Po špatné zprávě přijde překvapivě dobrá. Za dnů Gedeonových žila země v míru po čtyřicet let. Gedeon měl mnoho žen a mnoho synů, zemřel v utěšeném stáří.
A pak zase špatná zpráva, na závěr. Jakmile Gedeon zemřel, Izraelci zapomněli na Hospodina, dokonce prohlásili pohanského Baala za svého boha. Ani rodině Gedeona neprojevovali žádnou vděčnost za všechno dobré, co pro Izrael vykonal. Ty tam jsou touhy, aby vládl jeho syn a jeho vnuk.
Co z toho pro nás? To první se týká Pána Boha. Vybral si Gedeona. Mluvil k němu. Není mu jedno, že jeho lid trpí. Má zájem o to, co se zde na zemi děje. Jsme v postním období, připomínáme si ústřední příběh Božího zájmu o tento svět. Boží syn trpěl a byl ponížen, abychom my měli život. Naše představa o Bohu jaký je a co by měl dělat je těmito příběhy stále rozbíjena. Bůh není to, co ty si člověče, myslíš. Bůh je ten, který se zajímá o úděl Izraelců, oslovuje Gedeona, když ve strachu potají a kvapně bere cosi ve vlastním domě a prchá pryč před nepřáteli, ztotožňuje se s člověkem od a až do z, od narození z ženy až po smrt. To je Bůh. Naše představa o něm není už dostačující a každé nové slyšení stokrát slyšeného příběhu ji znovu obnovuje.
To další se týká nás. Pro své dílo má Bůh k dispozici lidi, jako je Gedeon, jako je David, jak je Petr který třikrát zradil, jako jsme my. Příběh o Gedeonovi je asi složen z různých starých vyprávění, a jakoby ten kdo nám jej předává, si dal záležet na střídání rytmu. Gedeon jedná – dobře, špatně, dobře, špatně, levá pravá. Na jednu stranu to nezní výchovně. Bojíme se zneužití. Aby se neřeklo, že se nemusíme o nic snažit. Ale to ne. Písmo je psáno jako vyznání, jako otevřené vyznání pro ty, kdo Boha hledají a chtějí ho slyšet. Písmo nemá čas budovat ochranu proti těm, kdo by tu otevřenost chtěli zneužít. Slova o tom, jak je člověk nestálý, jsou určena těm, kdo chtějí být stálí, kdo chtějí být pevní, chtějí milovat Boha, sebe i bližní, a někdy jim to nejde. A často selžou. A chtěli by to vzdát. Gedeon věřil a bojoval, a tolik chyb udělal, Boha se držel jak uměl nebo neuměl, a přineslo to dobré ovoce, čtyřicet let žila země v pokoji.
V pátek když jsme byli sami, mi jeden odsouzený ve věznici říkal s rozpaky a studem, že se načapal, tak to doslova řekl, že se načapal, že se už měsíc pořádně nemodlí. Že mu to nejde. Ale v Bibli že si čte, a na Boha si vzpomene každý den snad stokrát, ale přestal se modlit. A že jej to mrzí a má výčitky… Opatrně jsme se vrátili ke kořenům víry. Že to je vztah mezi Bohem a každým z nás. Není to jen spojení, ani jen soucítění nebo sympatie. Není to jen, že o Bohu vím. Je to vztah. A vztah nějak žije, nějak pulsuje, něco vyžaduje. A ten vztah aktivoval Bůh, on o něj stojí. A já smím vyznat, ano toužím po něm také. Je to moje odpověď. A mluvili jsme o Davidovi, Gedeonovi, Petrovi, o jejich slávě i pádech, vřadili jsme se on i já do zástupu lidí, kteří nemohou být jiní, než jsou. Kteří padají, a na Boha zapomínají, ať jsou na svobodě nebo ve vězení. Nepřekročí svůj stín. Neumí to a nemá cenu to pořád dokola zkoušet. Naší nadějí je, že je zde jeden, který na sebe vzal náš život. Život utkaný z dobrého i zlého. A ten jeden náš život rehabilitoval. Obnovil. Udělal generálku, vyčistil, vyladil a řekl, žij. Kristus trpěl za naše viny. To se stalo. A byl vzkříšen, žije a je s námi. To se také stalo a to je naše naděje. I když se načapáme, že se měsíc nemodlíme.
A ještě jedno se nás týká. Co ze svých sil dělat, aby vztah k Bohu žil a pulsoval. Izrael odpadl, dokonce si prohlásil Baale za svého boha. Nepřipomínali si Hospodina, svého Boha, který je vytrhl z rukou všech jejich okolních nepřátel.
Připomínat si Hospodina. Třeba vyprávěním jeho příběhů. O to se snažíme v církvi, každou neděli, každé shromáždění v týdnu. A smíme i doma. Mluvit umíme každý. Každý nějak svými slovy můžeme o Bohu mluvit. Svou víru zachránili naši předci po Bílé hoře vyprávěním. Víc neměli. Naši krajani na Ukrajině udrželi svou víru v kruté době také jen vyprávěním. Proto. Vzadu v kostele jsme nachystali Biblické dějepravy (Milan Hájek). Jsou zdarma, jsou výborné, vezměte každý jednu pro sebe a aspoň jednu pro své známé. To není jen zajímavé ty příběhy číst. To je důležité, pro vás i pro ty kdo naslouchají. Dotýká se to tajemství života.
Bože, někdy nás napadá, jak to s námi můžeš vydržet. Ani ti hrdinové co jsou v Bibli, nejsou bez chyb, jak bychom mohli být my, obyčejní lidé bez chyb, Prosím dej, ať konečně pochopíme, že nejde o to být bez chyb. Ale že jde o to být s tebou. Že to úplně stačí. Že stačí, že ty jsi dokonalý. Také proto si smíme tvé příběhy připomínat. Uč nás tomu.
Pane Ježíši Kriste, ty hledáš ztracené, snímáš z ustaraných starost, a ustrašených strach. Proto se u tebe přimlouváme a tebe prosíme: Buď s těmi, kdo si zkazili život svým špatným rozhodnutím. Pomoz najít odvahu těm, kdo sbírají zbytky sil, aby se postavili moci alkoholu, drog, hracích automatů. Posílej moudré lidi těm, kterým hrozí že se nechají oklamat zdánlivě výhodnou půjčkou nebo jinou výhodou.
Prosíme za ty, kdo hledají zaměstnání. Za maminky či otce, kteří zůstali se svými dětmi sami a nevědí, kam dřív. Amen
