Text: Žalm 145,14-16 | Kazatel: Daniel Ženatý
Hospodin podpírá všechny klesající a všechny sehnuté napřimuje. Oči všech s nadějí vzhlížejí k tobě a ty jim v pravý čas dáváš pokrm, otvíráš svou ruku a ve své přízni sytíš všechno, co žije.
Je to Boží milost a Boží dar, že máme co jíst a co pít. Z Boží milosti země rodí a dává nám obživu. Tak to Bůh stvořil.
Smíme žasnout. Na poli, v sadu, či v lese, a stejně tak i při umělém osvětlení v Kauflandu a Hypernově, když hledáme svůj oblíbený sýr a chleba.
A nejsme prví, kdo žasne.
I král David zpívá o zázraku Boží milosti. Vyznává, jak dobrý je Hospodin. Ta slova jsou vyznáním lásky a obdivu. Nejsou větou z učebnice, kterou bychom měli zkoumat, zda a kdy platí.
Davidovo vyznání je plné pohybu.
Hospodin podepírá a napřimuje všechny klesající a sehnuté. Činí důstojnými a přímými ty, které hostí.
A oči všech k němu s nadějí vzhlížejí. Nemluvíme často o tom, co dělají oči. A tak i ten překlad toho slova je široký. Dá mu práci, než to vyjádří. Oči hledí s nadějí vzhůru, doufají, čekají. Jsou připravené k přijetí Boží milosti.
Boží odpověď je také plná pohybu. A ty Bože dáváš pokrm. Jídlo. Pití. To bez čeho bychom nemohli žít. Bůh to dává. Žijeme v čase, kdy se nebudíme úzkostí z toho, zda dnes budeme mít co jíst a co pít. Zvykli jsme si na to, že máme dost. Je to ovšem Boží zásluha, ne naše. On dává pokrm.
Dává ho v pravý čas. V čas příhodný. Doslova – ve svůj čas. Jako přišla mana v jeho čas, jako byly nasyceny zástupy. V pravý čas. Nemusíme se to to starat. Není možné přesunout podzimní zrání na květen, není možné přikázat obilí, aby vzešlo o měsíc dřív, protože by se mně to tak letos hodilo.
Každý rok nás tento svátek postaví před otázku hladu ve světě. Tušíme, že na této planetě je jídlo rozděleno velmi nerovnoměrně. Za svůj plat si ho koupíme méně, než Němci, ale koupíme mnohem více než Ukrajinci. A Ukrajinci si ho koupí více než sousední Moldavané, a Modlavané jsou boháči proti mexickým vesničanům. A ti mají jídlo dost proti obyvatelům Haiti.
Jak se to má k Hospodinu, který dává pokrm v pravý čas? Jednak – pamatujme – je to vyznání. Není to nauka o tom, jak je Bůh povinen zajistit zásobování tohoto světa.
A pak, myslím, že Bůh není odpovědný za to, jaké pořádky vládnou na světě. Jídla je na této planetě dost pro všechny. Je na nás, aby se k němu všichni dostali. Naše neschopnost to zařídit nás trápí.
A otevíráš ruku svou. Nasycení se děje přes otevřenou Boží ruku. On otevírá a nabízí, my smíme přijímat. Bůh dává a my přijímáme! To je aktivita z naší strany. Odpověď na Boží jednání. Každý živočich smí přijímat. Každý člověk. Kdo uvěří, že Bůh otevírá svou dlaň a on, hříšník smí přijímat něco, co potřebuje k životu, ten je na tom dobře.
Obraz otevřené ruky sděluje, že to není napůl otevřená dlaň. Že Bůh tak nečiní se sykavým varováním, nevím nevím, zda si to zasloužíte, no tak dnes pojďte, ale…
Bůh tak činí s požehnáním. Ve své přízni. Činí tak se zalíbením, rád a s potěšením. To je ono kralické – podle dobře líbezné vůle své. S požehnáním a – snad můžeme říct – laskavým úsměvem a gestem zve. Pojď, ber a žij.
Smíme se přidat k těm, jejichž oči s nadějí vzhlížejí k Bohu. Kdo věří, že Bůh otevírá svou ruku a oni mohou brát to, co potřebují k životu.
Boží požehnání a jeho laskavou přízeň smíme poznat i při svaté večeře Páně. On je s námi, je nám přítomen ve svém synu Ježíši Kristu. Byl s Davidem, byl s těmi, kdo zde s námi byli a už zemřeli. Je s námi a neopustí nás. A bude s námi i když my umřeme. Tento zázrak Boží milosti si připomínáme důvěrně známými lidskými úkony.
Jezením a pitím. Předtím ovšem musíme také něco udělat. Uvěřit, že to co se nabízí je pro mne. A že bez toho nemohu a nechci žít. A pak vstát, jít s ostatními do kruhu, vztáhnout ruku a přijmout. Amen
Svatý Bože, tvou otevřenou ruku nám zakrývají výrobní procesy, tovární haly do kterých nevidíme, kamiony, a prodejní pulty, na které nesvítí slunce a neroste kolem nich tráva. A tak zapomínáme, že to jídlo a pití je díky tobě a ne díky našim technologiím. To vyznáváme. Prosíme, odpusť nám.
Otevírej svou ruku tak jako dosud, nám, i všemu stvoření. Amen
