KAZATELSKÁ STANICE V HORNÍM JELENÍ
Českobratrská církev evangelická vznikla dne 17.12.1918 sjednocením Evangelické církve helvetského vyznání a Evangelické církve augsburského vyznání, které vznikly při reformačním hnutí po vydání tolerančního patentu Josefa II. ze dne 13.10.1781 a navazovaly na bratrskou tradici. Evangelíci helvetského vyznání z Horního Jelení a Miroslavi byli, na základě c.k. výnosu ze dne 12.9.1843, zařazeni ke sboru v Lozicích, z Dolního Jelení, Rousínova a Čermné nad Orlicí ke sboru ve Sloupnici, oba sbory vznikly hned po vydání tolerančního patentu.
Použité archiválie:
1.Pamětní kniha Kazatelské stanice v Hor. Jelení (vedena od roku 1908 do roku 1930),
2.Účty Kazatelské stanice (vedeny od roku 1908 do 1951),
3.Protokoly ze schůzí Kazatelské stanice (vedeny od 24.11.1912 do 17.2.1952),
4.Kniha ohlášení při bohoslužbách 1993 až 2008,
5.Záznamy v archivu farního sboru v Holicích.
Jako úvod tohoto článku je použito motto z Pamětní knihy: Mat. 5,16: Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, kterýž jest v nebesích.
1. Janova 1,8: Pakliť díme, že hříchu nemáme, sami se svodíme, a pravdy v nás není. II. Mojž. 23,1: Nebudeš vynášeti pověsti lživé. 1. Janova 5,7: Nebo tři jsou, kteří svědectví vydávají Otec, Slovo, Duch svatý.
Ve jménu sv. Trojice! Následuje doslovný opis úvodního textu Pamětní knihy, kterou psal pan učitel Josef Brdíčko.
Popis.
Kazatelskou stanici v Horním Jelení tvoří městečko Horní Jelení, ves Dolní Jelení, Miroslav, Jaroslav.
Městečko Horní Jelení,
památné svým historickým Heřmanem z Bubna a svojí šlechtou „hrabě z Bubna a Litic“, která dosud má zde svůj lovecký zámek, čítá 1587 obyvatel. Svým výhodným položením, návrším mezi lesy, z ohledů zdravotních bývá za letní pobyt cizinci vyhledáváno a používáno. Obyvatelstvo, nenacházejíc dostatečné výživy v polním hospodářství, jímž dříve výhradně se zaměstnávalo, chopilo se obchodu a průmyslu a zaujímá svými výrobky (kávové mlýnky, brašny, košíky, obuv) přední místo mezi městy českými.
Lid jelenský jest se svými výrobky stále na cestách, z nichž, jak se říká „ze světa“, přináší domů různé „modernosti“. Nelze tudíž pozastavovati se nad tím, že značné procento občanstva jest nábožensky lhostejno. Vůči evangelíkům jest však tolerantní a předáci naši zaujímali přední místa v obci. Presbyter Jan Černohorský č.154 volen býval vždy do obecního výboru a i dnes ve 3. volebním sboru zvolený presbyter Jan Vávra, řezník, č.17 v obecním zastupitelstvu členem jest.
Dolní Jelení
jest vsí a samostatnou obcí v okresu vysokomýtském, náleží ke sboru Choceňskému, čítá 296 obyvatel, kteří výhradně zaměstnávají se polním hospodářstvím. Starostou této obce po šest období byl evangelík a místopředseda stanice František Hlávka, rolník, č.26.
Vesnička Miroslav
náleží k politické obci Jaroslav v okresu vysokomýtském, má 227 obyvatel, kteří se zabývají výhradně řemeslem. Úřadujícím radním po tři volební období volen evangelík Josef Schejbal, bednář, č.91 a dnes členem místní školní rady za tuto obec jest evangelík Karel Matyáš, truhlář, č.85.
Jaroslav
je samostatná obec, čítá 492 obyvatel, kteří se vyživují polním hospodářstvím.
Činnost
Vůdcem evangelíků byl duchovně čilý presbyter František Černohorský z Horního Jelení, po něm bratr jeho, presbyter Jan Černohorský z Horního Jelení č.154. Oba pochováni jsou na hřbitově „U Dubin“. Doplnění: František se * 2.8.1811; Jan * 5.3.1823, † 1.8.1896 a jeho manželkou byla Anna, dcera Františka Hlávky z Dolního Jelení. František byl děda MUDr. Josefa Černohorského, který byl v letech 1889 až 1925 lékařem na Horním Jelení, v letech 1897 až 1922 prvním starostou Sokola Horní Jelení a v letech 1902 až 1907 a 1914 až 1919 starostou obce a města Horní Jelení.
Po těchto presbytery byli: Matěj Škeřík, rolník v H. Jelení, na „Hrázi“, pak Václav Špaček, mlynář a zedník v H.Jelení, č.84 a nyní Jan Vávra, řezník v H.Jelení, č.117, za něhož Kazatelská stanice zřízena byla a o níž z počátku horlivě a otcovsky pečoval.
O značné menšině údů uvést lze, že duchovně byla a jest ochablá. Příčinou této náboženské lhostejnosti jestiť jednak vzdálenost chrámu Páně, jednak ponechání údů bez pastorace (dle pamětníků nelze zaznamenati, aby duchovní správa zde náboženské cvičení vykonala), jednak nyní duch doby, jakž vpředu poznačeno.
Vznik stanice.
Když „Bratrská církev“ horlivým členem svým Hartwigem, správcem sirotčince v Čermné u Lanškrouna, napotom „Svobodná ref. církev“ svým kazatelem Janem Jonášem z Třebechovic v r.1880 v domě Karla Špačka, bednáře v H.Jelení a Josefem Kotencim z České Skalice v r.1888 v domě Josefa Zemana a Karla Matyáše evangelické údy shromažďovati počala, tu církev evang. reform. dp. Čapkem z Třebechovic chopila se evangelizační práce. Shromáždění konala se v dny katol. svátků ve mlýně presbytera Václ. Špačka v H.Jelení, č.84.
V době té dp. Jan Řepa v Lozicích pro stáří svého úřadu se vzdal a na jeho místo povolán dp. Gerža, který r.1896 Kazatelskou stanici zřídil a dvakrát ročně zde služby Boží konal. Doplnění: V Třebechovicích byl farářem od 28.12.1894 do 31.8.1939 Josef Čapek, v Lozicích v letech 1895 až 1898 Bedřich Gerža.
Funkcionáři stanice zvoleni byli: Jan Vávra, řezník v H.Jelení, č.117 předsedou, Frant. Hlávka, rolník v Dol.Jelení místopředsedou, Josef Schejbal, bednář v Miroslavi, č.91 pokladníkem; tito funkce své zastávají doposud.
Jmenovaný správce sboru brzy z Lozic odvolán byl, na jeho místo zvolen dp. Jan Procházka, vikář ze Vsetína. V povolací listině vložena mu povinnost vykonati šestkrát ročně služby Boží v této stanici. První kázání vykonal zde 6.ledna 1899. V září 1906 přesídlil z Chocně do H.Jelení bratr Josef Brdíčko, který chopil se díla staničního a zařídil každonedělní služby Boží, dříve odpolední, nyní dopolední, při nichž ve čtení kázání vypomáhají mu bratří Schejbalové z Miroslavi. Mimo služeb Božích pořádá i případné přednášky v památných dnech evangelických.
Odchodem dp. J.Procházky v r.1908 do Nikolčic na Moravu zvolen duchovním správcem sboru dp. František Odstrčil z Prosetína na Moravě, který v povinnost svého předchůdce se uvázav, vykonal prvé kázání ve stanici v neděli, dne 1.září 1908, zvoliv si za text slova Jer. 38,20. Před výkonem služeb Božích byl vřele uvítán družičkou Marií Schejbalovou z D.Jelení, případnou řečí Karla Matyáše jako zástupcem předsedy a Jos.Brdíčkem jako vykonavatelem nedělních služeb Božích.
Služby Boží konaly a konají se ve 3.třídě „staré školy“, kterou bezplatně propůjčuje městská školní rada.
Stanici tvoří:
1. V Horním Jelení 19 rodin,
2. V Dolním Jelení 7 rodin,
3. V Miroslavi 7 rodin,
4. V Jaroslavi 3 rodiny
celkem 36 rodin
Evang.ref.náboženství vyučuje se mládež na zdejší škole každou středu 1 hodinu, zdejší škola jest šestitřídní a členem sboru učitelského jest evangelík reform. bratr Josef Brdíčko, narozený v r.1860 v Krouně. V r.1909 navštěvovalo 14 evangelických dítek, vyučování udílí dp.farář Josef Čapek z Třebechovic od r.1899.
Hřbitov.
Evangelíci měli svůj vlastní hřbitov u „Dubin“. Pro vzdálenost zaměnili tento za obecní pozemek na „Hlinách“, který svému účelu byl odevzdán dne 28.září 1872 za účasti celého okolí. Slavnostním řečníkem při tomto evang. „posvěcení“ byl dp. Esterák z Dvakačovic.
První místo odpočinku nalezlo zde dítko Václava Vondráčka a druhý zde pohřben byl děd téhož Jiří Vondráček, č.172 z Horního Jelení. Zajisté nemaní stalo, abychom bděli, neboť nevíme, kdy Pán koho zavolá. (doplnění: dne 27.3.1872 byl pohřben Josef Vondráček z H.Jelení, č.172, který zemřel 25. března ve věku 3 měsíce a 14 dní a dne 28.12.1872 byl pohřben uvedený Jiří Vondráček, který zemřel 25. prosince ve věku 64 let.)
Hřbitov byl oplotěn, plotem dřevěným, nyní živým.
Majetnost stanice.
Základní kapitál utvořen darem Jeho Veličenstva, císaře a krále Ferd. Dobrotivého obnosem 50 zl., který během let od r.1872 vzrostl úrokováním na 840 K
Gustav – Adolf spolek daroval od r. 1902 – 1908 210 K
Redakce Českomoravské Jednoty v r.1902 zaslala 100 K
Bratr Chvojka z Vostřežan věnoval 60 K
Menší dárky –br.senior Novák z Chocně 4, dp.Opočenský z Kláštera 5 9 K
Úrokováním, sbírkami při shromážděních přibylo 196,33 K
Obnáší tudíž staniční kapitál koncem r.1908 1415,33 K
Tato peněžní hotovost jednak uložena na vkladní knížku Občansko-rolnické záložny v Horním Jelení, jednak půjčena jest dvěma bratřím v Horním Jelení (Jindřich Škeřík 600 K a Jan Vávra 240 K).
Staniční inventář
Mateřská církev Lozická věnovala r.1900 cínový kalich s miskou.
Spolek pro vystavění čes.ev.ref.sboru ve Vídni ku publikované prosbě bratra Jos.Brdíčka v „Českomor.Jednotě“ daroval pětiherní harmonium. Pobožnost při první hře na tomto harmoniu vykonána s díkčiněním dne 5.května 1907.
Sbírkami při shromážděních pořízena byla Postila „Slova víry“, které se užívá při Bohoslužbách (doplnění z účetnictví: za 12,49 K a 0,52 K poštovného).
Staniční matrika koncem r.1908.
Horní Jelení
1.rodina: Josef Bahník, dělník, č.238; manželka Anežka; dítky: Františka, Anežka,
2.rodina: Anna Bednářová, svobodná,
3.rodina: Josef Bednář, domkař, č. …, manželka Anna; děti: Josef,
4.rodina: Anna Bízová, manželka katolíka, č.46,
5.rodina: Josef Brdíčko, učitel, manželka Anna; dítky: Anna, Hedvika, Miloslav, Marie,
6.rodina: František Drábek, svobodný, č.159,
7.rodina: Františka Havlíková, manželka katolíka,
8.rodina: Josef Hlaváček, ženatý,
9.rodina: Ant.Schejbal, domkař, č.243, manželka Terezie,
10.rodina: Jindřich Škeřík, rolník, č.247, manželka Božena; děti: Božena, Anežka,
11.rodina: Anna Škorpilová, manželka katolíka, č. …,
12.rodina: Václ.Špaček, zedník, vyučen, č.39, manželka Anna,
13.rodina: Františka Tomášková, manželka katolíka, č.241,
14.rodina: Jan Vávra, řezník, č.117, manželka Anna,
15.rodina: František Vondráček, domkař, č. …,
16.rodina: Jan Vondráček, dělník, č. 201, manželka Anna,
17.rodina: Josef Vondráček, dělník, č. …, manželka Anna; děti: Jindřich, František,
18.rodina: František Vondráček, dělník, svobodný,
19.rodina: Josef Zeman, domkař, č.88, manželka Marie; dítky: Olga, Ladislav, František,
Anna, Bohuslav, Adolf, Anastázie.
Dolní Jelení
1.rodina: František Hlávka, rolník, č.26, děti: Ladislav,
2.rodina: František Pinkas, řezník, č.28, manželka Anna; děti: Marta,
3.rodina: Václav Schejbal, rolník, č.15, manželka Františka; děti: Františka, Marie;
výměnkářka: Anna Hlávková,
4.rodina: Jan Soukup, rolník, č.28, manželka Anna,
5.rodina: Rudolf Šimon, rolník, č.21, manželka Kateřina; děti: Josef, Rudolf, Ladislav, Emil,
Karel, Emilie,
6.rodina: František Šmatlák, obchodník, manželka Marie; děti: František,
7.rodina: Josef Vašíček, rolník, č.27, manželka Františka; děti: Anna, Františka, Marta.
Miroslav
1.rodina: Anna Janebová, manželka katolíka, č.73,
2.rodina: František Matyáš, truhlář, č.85, od dubna 1909 H.Jelení č.271, manželka Marie,
3.rodina: Karel Matyáš, truhlář, č.85; dítky: Anežka, Bohuslav,
4.rodina: Anna Najtlová, manželka katolíka, č.65; dítky: Anna, Rudolf,
5.rodina: Josefa Samoelová, manželka katolíka,
6.rodina: František Schejbal, truhlář, č.82, manželka Františka; dítky: Františka, František,
7.rodina: Josef Schejbal, bednář, č.91, manželka Kateřina.
Jaroslav
1.rodina: Josef Brož, hajný, manželka Marie; dítky: Emilie,
2.rodina: Josef Janeček, obchodbík, č.45, manželka Terezie; dítky: Pavlina, Marie, Karel, Matylda,
3.rodina: Bernard Marek, domkař, č.46, manželka Kateřina; dítky: Ladislav, Emilie.
Tím končí doslovný opis úvodního textu Pamětní knihy, dále jsou uvedeny jen poznámky o životě Kazatelské stanice v jednotlivých letech:
Rok 1909.
V tomto roce vykonal František Odstrčil, farář z Lozic, desetkrát kázané bohoslužby, kterých se zúčastnilo 9 – 19 dětí a 86 – 125 dospělých, ve dnech 12.4., 26.9. a 19.12. byla vysluhována večeře Páně. Na bohoslužby jej za úhradu 5 K za cestu přivážel pan Netolický z Lozic. Dále 47 krát řídil čtené bohoslužby učitel Josef Brdíčko a 5 krát bratří z Miroslavi – František a Josef Schejbalovi a Karel Matyáš. Účast 3 – 16 dětí a 7 – 30 dospělých. Dále učitel Josef Brdíčko připravil přednášky o Komenském, Husovi, Kalvínovi a k narozeninám císaře Františka Josefa I. Na postavení Kalvínova jubilejního pomníku věnovala stanice 6 K. Revizory účtů byli František Schejbal a Karel Matyáš.
Počátkem července se z Velin na Horní Jelení do č.200 přestěhovala rodina Pilnáčkova, rodiče Josef a Anna a děti Josef, Marie, František, Anna, Františka a Miloslav. Farář Josef Čapek z Třebechovic jednou týdně ve škole vyučoval náboženství, zapsáno bylo 18 dětí. Dne 2. května při slavnostním dni chrudimského seniorátu v Chocni obdržel senior Richard Novák, farář choceňský, záslužný kříž. Této slavnosti se zúčastnili bratří Karel Matyáš, Josef Brdíčko a bratři František a Josef Schejbalovi.
Rok 1910.
Počátkem října se do Chocně odstěhoval učitel Brdíčko, zápisy do Pamětní knihy začal psát jednatel František Schejbal. Přestoupila rodina Nechvílových, Jan s Marií a dcerou Annou. Dále Marie Bednářová, manželka Josefa Bednáře se synem Josefem, Josef Novotný před svatbou s Anežkou Matyášovou a Blažena Změková před svatbou s Josefem Novákem. Obě svatby se konaly v Lozicích. V účetnictví stanice jsou uvedeny první dary na stavební fond, Josef Brož z Jaroslavi 1 K a Josef Schejbal z Miroslavi 2 K. Revizory účtů byli Josef Bednář a Ladislav Hlávka.
Rok 1911.
Rodina Nechvílových se odstěhovala do Brandýsa, z Velin se na Horní Jelení, č.240 přistěhoval Stanislav Adámek s manželkou, ze Dvora Králové František Voves s manželkou. Zápisy z tohoto roku končí větou: „Jest naším přáním, aby všickni kteří jsou zde zapsáni v této knize zapsal jednou Pán do knihy života v nebesích.“
V účetnictví stanice jsou uvedeny další dary na stavební fond, Josef Schejbal 50 K, František Schejbal 20 K, František Matyáš 40 K, Josef Pilnáček 10 K, Kateřina Schejbalová 20 K, František Drábek 0,40 K a poslední odkaz Anny Hlávkové z Dolního Jelení 20 K. Pokladníkem byl od tohoto roku František Matyáš, revizory účtů Josef Bednář a Karel Matyáš.
Rok 1912.
Na Horní Jelení do č.240 se z Velin přistěhoval František Třasák s rodinou. Na zřízení nového hřbitova přispěla stanice městu částku 150 K. Revizory účtů byli Josef Bednář a Josef Pilnáček. Dne 24. listopadu se ve škole č.166 konala schůze za účasti faráře Františka Odstrčila z Lozic, které se zúčastnili Jan Vávra, Josef Schejbal, František Schejbal, Karel Matyáš, František Matyáš, Josef Zeman, Jindřich Škeřík z Horního Jelení a Rudolf Šimon s Václavem Schejbalem z Dolního Jelení. Projednáno bylo zřízení nového hřbitova, souhlasu seniorátního výboru s poskytnutím příspěvku městu s tím, že zde v jednom poli budou pohřbívání evangelíci z Horního i Dolního Jelení a Malé Čermné nad Orlicí, tak jako dosud na starém hřbitově byli pohřbíváni.
Válečná léta.
V účetnictví stanice je v roce 1913 jako prozatímní předseda uveden František Matyáš, zvolen byl až na schůzi konané 22. února 1914. Na této schůzi byl místopředsedou zvolen Josef Zeman, pokladníkem Josef Voves a jednatelem František Schejbal. V roce 1915 se zpět do Velin odstěhovala rodina Adámkových. Zápisy v Pamětní knize jsou v těchto letech ovlivněny útrapami světové války, do které byli povoláváni muži až do 50ti let. Povolán byl i jednatel stanice František Schejbal, v dalších zápisech proto pokračoval až v roce 1919. V tomto roce skončila možnost konati bohoslužby ve škole, ta byla přestavěna na byty pro chudé rodiny. Až na Štěpána bylo umožněno konati bohoslužby ve 3.třídě školy na náměstí (dnešní městský úřad). Pokladníkem se stal František Schejbal, revizory účtů byli Třasák a Novotný.
Rok 1920.
Bohoslužby se konaly dále ve škole, třikrát kázané vykonal farář František Odstrčil z Lozic, čtené řídili Karel Matyáš, Josef Schejbal a Josef Zeman. V tomto roce probíhala jednání o přifaření Kazatelské stanice od sboru v Lozicích ke sboru v Chocni, ke změně došlo od 1.1.1921. Na Horní Jelení se z Velin přistěhovala rodina Josefa Vávry. Náboženství v tomto roce navštěvovalo 25 dětí.
Rok 1921.
Do Pamětní knihy od tohoto roku začal psát nový jednatel. Kázané bohoslužby vykonával farář Jan Řezníček z Chocně, poprvé dne 2. ledna, čtené řídili bratři Karel Matyáš, František a Josef Schejbalovi a Josef Zeman. Ze Žďáru se na Horní Jelení přistěhoval František Šumpík s manželkou Marií.
Po bohoslužbách 2. ledna se konala schůze stanice, na které byl předsedou zvolen Jan Vávra, místopředsedou Ladislav Hlávka, pokladníkem Bohuslav Matyáš a jednatelem Josef Novotný. Dále se schůze řízené na začátku farářem Janem Řezníčkem zúčastnili František Matyáš, František Třasák, Václav Schejbal, Josef Bednář st. a ml., Karel Matyáš, Josef Vávra, Josef Kratochvíl, Josef Brož, Josef Zeman, Josef Schejbal a František Schejbal. Závěrem schůze požádal nový předseda všechny „aby jeden k druhému lásku opravdovou prokazovali, vespolek se milovali, a co nejvíc, jeden každý ochotu prokazovali pro vše, co by bylo k duchovnímu růstu, pro naše dobro.“
Farář Jan Řezníček z Chocně (*14.11.1890, †11.11.1970) je, mimo jiné, autorem knihy „Ve věži smrti“. Popisuje okolnosti svého uvěznění v Rakousku při návratu na prázdniny ze studií ve Švýcarsku a život ve vězení. Zatčen o odsouzen k trestu smrti byl za účast na projevu Tomáše Garrigue Masaryka na slavnosti k výročí upálení Mistra Jana Husa v Ženevě. Trest smrti mu byl později změněn na 18 let těžkého žaláře a na základě amnestie císaře Karla I. byl z vězení propuštěn. O Kazatelskou stanici pečoval až do 31.8.1954.
Rok 1922.
V zápisech z tohoto roku je poprvé uveden stavební fond (v účetnictví první dary na tento fond už v roce 1910). Manželé Jan a Anna Vávrovi darovali pozemek o výměře 905 m2 , rozhodli se v tomto roce hradit dovoz i obědy při návštěvách faráře. Následující finanční prostředky darovali: Josef Schejbal 500 Kč, Karel Matyáš 100 Kč, Kateřina Schejbalová 100 Kč, farář Jan Řezníček předal dar z Anglie ve výši 500 Kč. Za vtělení darovací smlouvy k pozemku je v účetnictví uvedena částka 167,28 Kč, revizory účtů Josef Schejbal a Anna Zemanová. Od katolíků přestoupili František Najtl, Josef Kaplan s manželkou Barborou a dcerou Marií Bernardovou.
Na schůzi dne 13. listopadu byl projednáván návrh na koupi staré školy a její úpravu na modlitebnu, byl schválen s tím, že maximální cena může být 10 000 Kč a město do jednoho roku vystěhuje nájemníky. Dále byl odsouhlasen návrh br. faráře, aby volební právo měli všichni členové starší 24 let s tím, že podle nového církevního zřízení má každý člen s volebním právem povinnost platit církevní příspěvek.
Rok 1923.
Dne 11. února byla založena nedělní škola, zahájil ji farář Jan Řezníček výkladem podobenství o marnotratném synu. Navštěvovalo ji 25 – 30 dětí (i z církve československé), školu vedl Josef Novotný, který je od tohoto roku veden i mezi řídícími čtených služeb Božích (dále pokračují Karel Matyáš a bratři František a Josef Schejbalovi). Vyučovat náboženství jezdil jednou týdně farář Josef Čapek z Třebechovic. Kázané bohoslužby vykonával farář Jan Řezníček z Chocně, účastnilo se jich 130 – 150 lidí. Po bohoslužbách dne 11. února se ve škole konala schůze, na které byl předsedou zvolen František Schejbal a výbor rozšířen o Josefa Pilnáčka a Františka Třasáka. Projednávala se i výstavba modlitebny na pozemku darovaném Vávrovými, po debatě rozhodnuto posečkat na příznivější dobu.
Na schůzi konané 14. července v bytě Františka Matyáše byla projednána informace o tom, že manželé Kolářovi budou prodávat domek č.359 (dříve v něm měl František Šmíd zámečnickou dílnu). Vzhledem k jeho poloze ve středu města a snadné úpravě pro církevní účely bylo rozhodnuto o jeho koupi. Na úhradu kupní ceny ve výši 42 200 Kč byl použit dar ve výši 7000 Kč od manželů Schejbalových z peněz získaných za prodej svého domku č.334 (původně na Miroslavi č.91) s tím, že v č.359 budou mít doživotní byt a dále půjčky na 3,5% úrok od bratří: Schejbal Josef 8 000 Kč, Matyáš František 5 400 Kč, Schejbal František 5 000 Kč, Vávra Josef 5 000 Kč, Matyáš Karel 1 000 Kč a z neuvedeného zdroje bezúročná ve výši 1 000 Kč. V účetnictví jsou na konci tohoto roku uvedeny údaje: hotovost v pokladně 408,96 Kč, v záložně 112,47 Kč a dluh 25 400 Kč, za převod vlastnictví domu č.359 byla uhrazena částka 2 110 Kč (5% z ceny).
Dne 7. října se schůze poprvé konala v koupeném domku, zúčastnili se jí i kurátor choceňského sboru Ladislav Trávníček a pokladník František Doležal. Projednáno bylo bydlení manželů Josefa a Kateřiny Schejbalových ve dvou místnostech vpravo od vchodu s tím, že po uprázdnění budou doživotně bydlet v místnostech obývaných paní Šmídovou. Dále bylo rozhodnuto o úplatných pronájmech zbývajících prostor domku a zahrady. Pro značný dluh stanice se prostor pro shromáždění nezačal upravovat. K církvi přistoupili František Čížek s manželkou a 4 dětmi, Marie Pavlíčková a 4 děti a Václav Plecitý s manželkou a dítětem.
Zápisy do Pamětní knihy v tomto roce končí prosbou „Požehnání Nejvyššího spočívej na všelikém počínání našem i v roce nastávajícím“.
Rok 1924.
V červnu bylo založeno sdružení mládeže, společné s mládeží z Velin. K založení pomohla Marie Poláková za Žižkova, sdružení mělo 15 členů. Příští rok 17. května bylo přijato do Svazu českobratrské mládeže evangelické. V prvním pololetí vyučoval náboženství farář Josef Čapek z Třebechovic, od prázdnin dojížděl dvakrát týdně farář Jan Řezníček z Chocně, účastnilo se 24 dětí. Koncem července byl uspořádán zájezd nedělní školy na Růžový palouček a počátkem školního roku návštěva nedělní školy v Chocni.
Rok 1925.
Mimo údaje o konání bohoslužeb a vyučování náboženství v tomto roce v obdobném rozsahu jako v letech předcházejících je uveden i následující text: „V nevystihlé radě Nejvyššího byla však uložena i bolestná zkouška naší kaz. stanici, neb Hospodin odvolal náhle z našeho středu dlouholetého vedoucího zpěvu a čtenáře sl. Božího, br. Karla Matyáše ve věku 74 let. Zesnulý svoji pevnou vírou a obětavostí byl nám vždy vzorným příkladem. Kéž Pán sám vystrojí si za něho nástupce.“ Doplnění: Karel Matyáš byl otcem Anežky, manželky Josefa Novotného. Pokladníkem po Bohuslavovi Matyášovi, který se odstěhoval do Malé Čermné n.o. byl Josef Kratochvíl, revizory účtů Josef Schejbal, Anna a Josef Zemanovi. V účetnictví je uveden dar z Ameriky ve výši 5 000 Kč, od Karla a Josefy Matyášových 1 050 Kč a dalších 13 darů v celkové výši 730 Kč. Za prodej pozemku, darovaného Vávrovými, bylo získáno 2 010 Kč, dále br. farář Řezníček daroval 50 židlí v ceně 1 000 Kč. Od 1. ledna bylo městem vypovězena možnost užívání místnosti ve škole pro konání bohoslužeb, proto na schůzi dne 2. února bylo rozhodnuto o úpravě přední části církevního domu, ta byla nákladem 540,70 Kč provedena.
Rok 1926.
V tomto roce je, mimo jiné, zaznamenáno konání slavnostních bohoslužeb k 30. výročí založení Kazatelské stanice. Za choceňský sbor promluvil kurátor Trávníček, jeho dcera předala dar konfirmandů z Chocně – novou Bibli. Za Kazatelskou stanice ve Velinách promluvil br. Potoček. Farář Jan Řezníček přečetl pozdrav s přáním hojného požehnání ode Pána od Josefa Brdičky, učitele ve výslužbě v Chocni. Předseda stanice František Schejbal poděkoval za dar i pozdravy.
Další roky.
Za roky 1927 až 1929 není v Pamětní knize nic zapsáno, kniha končí zápisy jednatele Josefa Novotného za rok 1930. V následujícím textu cituji jejich převážnou část:
„Rok 1930 byl nám rokem tělesného i duchovního dobrodiní Hospodina. Přes to, že v jarních měsících převládalo sucho, poskytl nám Otec nebeský hojnou úrodu, tak že o chléb vezdejší neměli jsme žádného nedostatku. Hospodin však nedal hladověti ani duším našim, neboť jsme se mohli po celý rok svobodně schromažďovati k slyšení slova Jeho. Služby Boží vykonal zde během roku 7x br. f. Řezníček z Chocně, 1x br. far. Smetánka ze Sloupnice a několikráte pozváni byli někteří z br. laiků. Jednou měsíčně pořádala v naší modlitebně sl. Boží Br. Jednota Chelčického, kterých se i někteří z br. a sest. zúčastnili. Ostatní neděle pořádány sl. Boží čtené, které řídili někteří br. jako léta předešlá. Účast při sl. Božích byla uspokojivá. Při kázaných 100-140 duší, při čtených 20-40 duší. Pán sám dejž rozvlažení od tváře své, aby stoupl počet těch, kteří by rádi přebývali v domě Hospodinově. Paměti hodnou událostí letošního roku jest přefaření obce Jaroslav od sboru Lozického k naší Kazatelské stanici. Hlavní příčinou byla veliká vzdálenost Jaroslave od Lozic. V Jaroslavi nachází se 5 rodin a sice: Br. Josefa Brože, Ant. Hospodky, Jos. Janečka, Vác. Dvořáka a Fr. Martínka. Hospodin sám žehnej tomuto soustředění, aby posloužilo jak k posílení br. a ses. jaroslavských, tak i členů naší kaz. stanice.“
Počet členů Kazatelské stanice stoupnul na 117. Dne 29. června 1930 se v modlitebně konala schůze, na které byl projednán návrh br. Kratochvíla koupit stavební místo vedle modlitebny náležející Dělnické tělovýchovné jednotě, na něm postavit novou budovu k církevním potřebám a modlitebnu prodat. Návrh odůvodňuje jednodušší činností než bourat a stavět na místě současné modlitebny. Usneseno bylo modlitebnu neprodávat a se stavbou posečkat vzhledem k očekávanému snížení cen stavebních prací. Dále bylo rozhodnuto zřídit v zadní části modlitebny místnost pro Terezii Schejbalovou a umožnit jeho bezúplatné užívání, sestra se musí vystěhovat z dosavadního bytu a pro stáří není schopna výdělku. Všechny půjčky pro úhradu kupní ceny modlitebny byly splaceny.
Další informace jsou převzaty z účetnictví Kazatelské stanice a ze zápisů ze schůzí.
V roce 1931 je poprvé uvedena úhrada předplatného časopisu Český bratr. Na schůzi dne 25. ledna 1931 byl výbor doplněn o Josefa Brože a Františku Třasákovou. Do roku 1934 byl pokladníkem Josef Kratochvíl, dále František Matyáš. V zápisu ze schůze 2. března 1935 je uveden počet 149 členů, dále byl na ni projednán a schválen návrh br. Brože připojit ke stanici obec Vysokou. Po jejím připojení příští rok vzrostl počet členů na 165. V roce 1935 se konaly 10x kázané služby Boží s účastí 60- 132 duší a 50x čtené bohoslužby s účastí 14-35 duší. V roce 1937 byli revizory účtů Josef Brož a Jindřich Rieger. V zápisu ze schůze 18. února 1940 je uveden počet členů 183, dále bylo schváleno koupit 25 tisíc kusů cihel. Pokladníkem byl zvolen Josef Kratochvíl, revizory účtů Josef Brož a Jindřich Rieger. Na schůzi 19. ledna 1941 byla projednána změna poměrů v modlitebně po úmrtí br. Josefa Schejbala. Byla schválena výpověď z bytu panu Janebovi (tento byt byl pro Schejbalovy uvažován už při koupi domku), do něj se přestěhuje manželka Josefa Schejbala a správcovství v modlitebně budou zajišťovat Rautenkrancovi, pro které byla provedena nutná úprava podlahy. Na této schůzi je přítomný Jan Řezníček poprvé veden jako senior (byl jím od 1.1.1941 do 31.12.1952).
Na schůzi 23. března 1941 byl předsedou zvolen Josef Novotný, místopředsedou Josef Vávra, pokladníkem Josef Kratochvíl, členy výboru Josef Brož a Rudolf Jehlička, revizory účtů Josef Potoček a Jindřich Rieger. Od roku 1944 jsou v účetnictví uváděny souhrnnější údaje, ne už jednotlivé položky příjmů a výdajů. V tomto roce mimo 10 bohoslužeb seniora Jana Řezníčka vykonali kázané bohoslužby diakon Zástěra z Holic a kazatel Říčař z Pardubic. Průměrná účast byla 95 duší. Čtené bohoslužby 47 x vedl Josef Novotný s průměrnou účastí 26 duší. Revizory účtů byli dva roky Jindřich Rieger a František Matyáš, v roce 1946 pak Stanislav Novák a Miloslav Vávra. Na schůzi 27. dubna 1947 nebyl schválen požadavek pronájmu zadní části budovy obuvnickému družstvu Jelenia, revizory účtů zvoleni Miloslav Chleboun a Blahoslav Novotný (byli jimi až do roku 1950). Tohoto dne byla též schválena úprava místnosti pro konání bohoslužeb a zřízení bytu pro s. Schejbalovou v zadní části. Na schůzi 19. února 1948 br. senior informoval o vzniku filiálního sboru v Holicích a jeho žádosti přifaření k choceňskému sboru. V roce 1948 měla Kazatelská stanice 207 duší, kázané bohoslužby vykonal 12 x br. senior a 9 x diakon Serbus z Holic, průměrná účast 65 duší. Čtené bohoslužby byly 48 x s průměrnou účastí 21 duší. Od roku 1949 je pokladníkem František Matyáš, účetnictví je vedeno do konce roku 1951, kdy je zapsán následující stav jmění:
Uloženo v záložně 49 026,40 Kč
Hotovost v pokladně 4 288,40 Kč
Inventář 1 036,00 Kč
Budova 38 224,00 Kč
Celkem 92 574,80 Kč
Poslední zápis v knize zápisů ze schůzí je ze dne 17. února 1952, přítomen byl br. senior Řezníček a 16 členů. Byly provedeny doplňovací volby do výboru stanice – pokladník Josef Schejbal, jednatel br. Škorpil, hospodář Blahoslav Novotný a Zdeněk Matyáš s Blahoslavem Novotným revizory účtů. Schváleno bylo účetnictví za rok 1951 a stav jmění ke dni 31.12.1951.
V roce 1952 byly v Kazatelské stanici následující rodiny:
Horní Jelení čp.
281 Bartoš Jan 389 Medňanský Jan
197 Bárta Josef,Anastázie,Alena,Josef,Miroslav301 Novák Josef, Blažena
190 Bednář Josef, Marie 332 Novotný Josef, Anežka
232 Bednář Jaroslav, Marie, Jindřiška 332 Novotný Blahoslav,Blažena,Blahoslav
127 Borek Vladimír, Drahomíra, Vladimír, 170 Novák Stanislav,Božena,Jarmila,Květa
22 Burešová Jiřina,Bohuslav,Jiří 397 Pavlíček Jan
302 Čížek Jaroslav, Anna 145 Pilnáček František, Běla,Jaroslava, Jiří
111 Geszthelyiová Jolana 342 Pilnáček Josef
317 Hájková Marie 123 Potoček Josef,Vlasta,Jiří,Eva,Marta
413 Horáčková Růžena, Miroslav 96 Prudič Vladimír,Marta,Jana,Vladimír
378 Chaloupková Božena 378 Rautenkranc Václav, Božena
51 Chleboun Miloslav, Božena,Hana,Jarmila 420 Rieger Jindřich,Vlastimila,Miluše,
127 JedličkaJaroslav,Božena 381RočňováMarie,Eliška,Zdeněk,Pavel,Petr
347 Kaplan Jan, Anna, Oldřich 350 Schejbalová Františka, Emilie
258 KonárekAntonín,Miloslava,Miloslava, 5a Třasák Oldřich,Marie,Jaroslav,Oldřich
32 Kopecký Václav,Marta,Jiří,Marcela,Miloslava 327 Třasák Josef, Františka,Zdenka
227 Kratochvíl Josef, Františka 258 Vávra Josef, Anna, Miloslav
271 Matyáš František 275 Votroubková Anna, Bohumila
329 Matyáš Zdeněk,Vlasta, Jindřiška,Zdenka 359 Zeman Adolf, Anděla, Jiří
348 Matyáš František, Miluše 88 Zeman Bohuslav
bez Musilová Marie 302 Zerzán Ladislav, Zdenka, Ladislav
bez Šumpík František, Květoslava
Dolní Jelení čp.
26 Hlávka Ladislav, Amálie, František 26 Hlávka Ladislav, Zdenka
25 Němeček Ludvík, Marie, Alena 25 Pinkasová Anna
29 Rieger František,Pavlina,František,Miluše 15 Schejbal Václav
15 Souček Václav,Marie,Josef,Vlasta,Václav 21 Šimonová Kateřina
21 Šimon Karel, Vlasta,Karel,Ota,Miroslav 27 Vašíček Josef
27 Sedláček Jaroslav, Libuše 56 Prášková Emilie
Rousínov čp.
6 Kaiserlíková Libuše,Libuše
Jaroslav čp.
37 Brož Josef, 37 Brož Miroslav,Marie,Miroslav,Jaroslav
56 Dvořáková Pavla 49 Janečková Josefa, Věra
58 Kalous Vladislav,Marta,Dagmar,Irena,Hana 45 Martinek František, Marie
43 Novotný Oldřich, Marta 89 Pumrle Václav,Marie,Bedřich,Jindra,Růžena,Pavel
29 Riegerová Františka 29 Roček František, Marie,Eva,Josef
43Škorpil Josef,Anna,Vladimír,Jana,Bohuslav,Zdeněk 39 Hospodková Matylda
Vysoká u Holic čp.
61 Jehlička Rudolf, Emilie, Miloslava 24 Maloch Jindřich
Rok 1954
Dne 8. června je datován dopis staršovstva choceňského sboru seniorátnímu výboru, ve kterém je uvedeno, že na své schůzi 30. května odsouhlasilo odloučení Kazatelské stanice v Horním Jelení a její připojení k tvořícímu se farnímu sboru v Holicích. V tomto dopisu je informace, že převod ze 100 hlasovných členů na Horním Jelení odsouhlasilo 90, na Dolním Jelení 17 z 25.
HOLICE vznik sboru.
V roce 1937 byla v Holicích založena Kazatelská stanice patřící ke sboru v Dvakačovicích. V letech 1944 až 1946 v Holicích působil diakon Miroslav Zástěra. Dne 12.7.1947 uzavřeli předseda Kazatelské stanice Miloslav Malý a jednatel Jan Odstrčil nájemní smlouvu s manžely Josefem a Annou Mikuleckých, jejímž předmětem byl současný sborový dům se zahradou. V domě byla pekařská živnost a Josef Mikulecký byl dříve předsedou Kazatelské stanice. Dne 1.3.1948 vznikl filiální sbor patřící k farnímu sboru v Chocni, jeho diakonem byl od 1.4.1948 Vilém Serbus, nar.23.7.1907. Slavnostní shromáždění k otevření sborové budovy v Holicích se konalo 11. července 1948, bohoslužby vykonal synodní senior ThDr. Josef Křenek, který odpoledne přednášel na téma „O poslání naší církve v národě“. Dne 1.5.1954 vznikl samostatný farní sbor v Holicích, jeho obvod zahrnuje Holice včetně osad okolních, Horní Ředice, Dolní Ředice a Starý Drahoš, Chvojenec a Nový Drahoš, Vysoké Chvojno, Poběžovice, Veliny, Ostřetín,Vysoká u Holic, Jaroslav, Horní a Dolní Jelení. Dne 1.1.1957 sbor převzal správu hřbitova ve Velinách.
Farářem filiálního sboru v Holicích a prvním nového farního sboru byl od 1.1.1955 – 30.9.1958 Miroslav Brož (*26.3.1928), instalaci dne 27.2.1955 vykonal senior František Dobiáš ze Semtěše, odpoledne přednášel Jan Milíč Lochman na téma: „O víře a zápase východočeských evangelíků“.
Dne 4. července 1954 bylo zvoleno první staršovstvo farního sboru, jeho členy byli: farář Miroslav Brož, kurátor Jindřich Rieger z Horního Jelení, místokurátor Ladislav Bureš z Velin, Rudolf Andrýs, Miroslav Hašek, Karel Michálek, Jan Odstrčil, Karel Ressl, Pavla Řehořková z Nového Drahoše, Miroslav Brož z Jaroslavi, Karel Šimon z Dolního Jelení, Ladislav Špaček z Velin, Zdeněk Matyáš, František Matyáš a Blahoslav Novotný z Horního Jelení a předsedové Kazatelských stanic Jan Bureš z Velin a Josef Novotný z Horního Jelení.
Od 1.4.1959 do srpna 1968 byla vikářkou a následně, po složení farářských zkoušek dne 18.11.1959, farářkou Viera Valachová (*24.10.1927). Její instalaci dne 12.7.1959 vykonal senior František Dobiáš, kázal Antonín Balabán ze Zábřehu. V srpnu 1968 odjela na studijní pobyt v USA, v červenci 1969 poslala dopis, ve kterém oznámila prodloužení pobytu o jeden školní rok, následně se pobyt změnil v emigraci, žije v Larkspuru v Kalifornii.
Administrátorem sboru v letech 1968 – 1972 byl farář Adolf Dvorský (*21.6.1918, †2.9.1979) z Vysokého Mýta.
V období od 15.11.1972 do 30.11.1991 v Holicích působila Rut Sládková (*18.3.1949), která odešla na studia do Lausanne ve Švýcarsku.
Následovali administrátoři, v letech 1992 – 31.8.1998 Jaroslav Nečas (*28.4.1947) z Pardubic, od 1.9.1998 – 31.12.2006 Jan Machala (*9.3.1965) z Dvakačovic a od 1.1.2007 Daniel Ženatý (*12.12.1954) z Pardubic.
V prosinci 2006 jmenoval senior Miloš Hübner správní komisi, v letošním roce probíhá jednání o sloučení sboru v Holicích se sborem v Pardubicích.
Další informace jsou převzaty z archivu farního sboru v Holicích a poznámek kurátora Jindřich Riegera o konání bohoslužeb. Uvedeny jsou skutečnosti převážně se týkající Kazatelské stanice na Horním Jelení.
1956
Dne 24.června se konal sborový zájezd do Semtěše, v tomto sboru působil senior František Dobiáš.
1959
Sbor při volbě Viery Valachové měl 230 hlasovných členů – Holice a okolí 100, Veliny 26, Jelení a okolí 104.
1962
Byla rekonstruována modlitebna na Horním Jelení, hlavní místnost přemístěna do zadní části budovy. Slavnostní otevření bylo 30. září za účasti synodního seniora Th.Dr. Viktora Hájka, který kázal na text Jan 14,6 „Já jsem ta cesta i pravda i život“, odpoledne přednášel na téma: „Požehnání sborového života“. Pro otevření sepsal Blahoslav Novotný stručný přehled údajů o historii Kazatelské stanice, který zakončil slovy: „Zahledíme-li se na uplynulá léta, jaké nám prokazoval Hospodin hojná milosrdenství, zajisté zvolati musíme se žalmistou: „O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu k pronárodu zvěstovati budu pravdu Jeho ústy svými.“
V dopisu zaslaném Synodní radě s pozvánkou na otevření ze dne 17. září je uvedeno: „nedávno si sbor koupil jazýčkové varhany“.
1964
V průběhu roku po dobu 4 měsíců se v modlitebně na Horním Jelení konaly bohoslužby církve československé. Tato církev si v té době upravovala prostory přidělené obcí.
1966
Kurátor Jindřich Rieger je v poznámkách farářky Valachové uveden, že vede čtené bohoslužby.
1967
V poznámkách farářky Valachové je popsána její cesta pěšky z Horního Jelení do Velin 5. února, píše: „zabloudila jsem u zotavovny, přes potůček nabrala jsem si bláto vrchem do přezůvek, u Riegrů se přezula.“ Poslední zápis je ze dne 27. srpna.
V neděli 24. září se uskutečnil zájezd do Rychnova nad Kněžnou na oslavy 500. let založení Jednoty Bratrské, předtím ve čtvrtek na Horním Jelení přednášel o vzniku Jednoty farář Bedřich Bašus.
1968
Na výročním shromáždění předkládal pokladní zprávu Zdeněk Matyáš, novými revizory účtů se stali Miroslav Šimon a Miluše Konárková, pravidelně ročně se střídali revizoři z Holic a z Horního Jelení.
1974
Dne 17. února bylo zvoleno staršovstvo ve složení: Kovařík, Machek, Gruberová a Valášková z Holic, Rieger, Fr.Matyáš a Novotná z H. Jelení, Ladislav a Frantiček Špačkovi z Velin, Souček z Dolního Jelení, Pumrlová z Jaroslavi. Pokladní se stala Miluše Kaplanová.
1979
V tomto roce byla zrušena Kazatelská stanice ve Velinách, modlitebna byla prodána za 11 164 Kčs manželům Pařízkovým z Hradce Králové a varhany z této modlitebny za 2 000 Kčs divadlu v Klatovech.
1987
Na výročním shromáždění předkládala pokladní zprávu Miluše Kaplanová, novými revizory účtů se stali Miluše Matyášová a Vlastimila Konárková.
1993
Bohoslužby na Horním Jelení vedli: faráři Václav Otta z Chrudimi, administrátor sboru Jaroslav Nečas z Pardubic, dále kurátor Jindřich Rieger, ing. Zdeněk Jelínek z Pardubic, Naděje Mandysová z Pardubic, student Leoš Mach – od 1.4.1997 farář ve Vysokém Mýtě, Jana Kovaříková z Holic.
Účast 5 – 18
Biblická hodina v úterý 18,30 hodin.
Účastníci konventu v Chrudimi: Bohuslav Machek, Václav Souček, Jindřich Rieger.
1994
Bohoslužby na Horním Jelení vedli: faráři Miroslav Brož z Chrudimi (1. ledna), Jaroslav Nečas z Pardubic, Václav Otta z Chrudimi, dále kurátor Jindřich Rieger, ing. Zdeněk Jelínek z Pardubic, Naděje Mandysová z Pardubic, diakon Leoš Mach z Pardubic.
Účast 6 – 21
Biblická hodina v úterý 18,30 hodin. Dne 9. března v Holicích okrsková presbyterní konference 4 sborů. Dne 10. dubna na Jelení výroční sborové shromáždění (poprvé v historii sboru na Jelení), do staršovstva zvolena Jana Kovaříková z Holic, revizorem účtů Miroslav Hašek z Holic. Počátkem května byla vymalována modlitebna, v srpnu opravena venkovní omítka a natřeny žlaby a okapy – tuto práci uhradila obec.
Dne 25. prosince zemřel kurátor Jindřich Rieger, o chod Kazatelské stanice dále pečuje jeho dcera Miluše Kaplanová.
1995
Bohoslužby na Horním Jelení vedli: faráři Pavel Smetana, synodní senior 26. února, Jaroslav Nečas z Pardubic, Václav Otta z Chrudimi, Zdeněk Jokl z Chrudimi, Ludvík Klobása z Chrudimi, Miloš Hübner z Trnávky, jáhen Leoš Mach z Pardubic, dále ing. Zdeněk Jelínek z Pardubic, Naděje Mandysová z Pardubic, Olga Kábelová z Pardubic, Jana Kovaříková z Holic, která se stala kurátorkou sboru.
Účast 6 – 25
1996
Bohoslužby na Horním Jelení vedli: faráři Zdeněk Jokl z Chrudimi, Jaroslav Nečas z Pardubic, Ludvík Klobása z Chrudimi, Leoš Mach z Pardubic, dále ing. Zdeněk Jelínek z Pardubic, Olga Kábelová z Pardubic, Jana Kovaříková z Holic.
Účast 7 – 19
1997
Bohoslužby na Horním Jelení vedli: faráři Miroslav Brož z Chrudimi (1. ledna), Zdeněk Jokl z Chrudimi, Jaroslav Nečas z Pardubic, Ludvík Klobása z Chrudimi, Leoš Mach z Pardubic, dále Jana Kovaříková z Holic, ing. Zdeněk Jelínek z Pardubic, Jaroslav Gregor. Účast 7 – 16
1998
Bohoslužby na Horním Jelení vedli: faráři Miroslav Brož z Chrudimi (1. ledna), Zdeněk Jokl z Chrudimi, Jaroslav Nečas z Pardubic, Ludvík Klobása z Chrudimi, Jan Machala z Dvakačovic, dále ing. Zdeněk Jelínek z Pardubic.
Účast 6 – 25
1999
Bohoslužby na Horním Jelení vedli: faráři Zdeněk Jokl z Chrudimi, Jan Machala z Dvakačovic, Ludvík Klobása z Chrudimi, Jaroslav Kučera, Leoš Mach, Miroslav Brož z Chrudimi, dále ing. Zdeněk Jelínek z Pardubic.
Účast 4 – 12
2000
Bohoslužby na Horním Jelení vedli: faráři Zdeněk Jokl z Chrudimi, Jan Machala z Dvakačovic, Ludvík Klobása z Chrudimi, Leoš Mach, dále ing. Zdeněk Jelínek z Pardubic,
Účast 8 – 12, dne 5. března se v Holicích konala presbyterní konference, 30 účastníků.
2001
Bohoslužby na Horním Jelení vedli: faráři Zdeněk Jokl z Chrudimi, Jan Machala z Dvakačovic, Ludvík Klobása z Chrudimi, dále ing. Zdeněk Jelínek z Pardubic, Jana Kovaříková z Holic.
Účast 6 – 12
Českobratrskou církev evangelickou uvedl při sčítání obyvatel v tomto roce v jednotlivých obcích farního obvodu sboru následující počet obyvatel: Holice 50, Horní Ředice 5, Dolní Ředice 12, Chvojenec 1, Vysoké Chvojno 4, Poběžovice 0, Veliny 2, Ostřetín a Vysoká u Holic 17, Jaroslav 0, Horní a Dolní Jelení 30, tj. celkem 121.
2002
Bohoslužby vedli: faráři Zdeněk Jokl z Chrudimi, Jan Machala z Dvakačovic, Ludvík Klobása z Chrudimi, Leoš Mach z Vysokého Mýta, ThDr. Ladislav Beneš, dále ing. Zdeněk Jelínek z Pardubic, Kušnierak, Ladislav Dlouhý, Jana Kovaříková z Holic.
Účast 6 – 12
2003
Bohoslužby na Horním Jelení vedli: faráři ThDr. Ladislav Beneš, Jan Machala, Martin Kocanda, Ludvík Klobása, Ladislav Dlouhý, dále ing. Zdeněk Jelínek.
Účast 6 – 14
2004
Bohoslužby na Horním Jelení vedli: faráři Miloš Hübner, Jan Machala, Leoš Mach, Martin Kocanda, Ladislav Dlouhý, J. Šplíchal, dále ing. Zdeněk Jelínek, Jana Kovaříková, Miluše Kaplanová (poprve dne 11.7.).
Účast 5 – 13
2005
Bohoslužby na Horním Jelení vedli: faráři Miloš Hübner, Jan Machala, Leoš Mach, Martin Kocanda, Ladislav Dlouhý, jáhen Miroslav Krejčík, dále ing. Zdeněk Jelínek, Miluše Kaplanová.
Účast 5 – 11
2006
Bohoslužby na Horním Jelení vedli: faráři Jan Machala, Leoš Mach, Ladislav Dlouhý, dále ing. Zdeněk Jelínek, Miluše Kaplanová.
Účast 4 – 11
2007
Bohoslužby na Horním Jelení vedli: faráři Jan Machala, Daniel Ženatý (11.2.), Leoš Mach, Ladislav Beneš, Martin Kocanda, vikářka Marie Medková, dále Naděje Mandysová, Miluše Kaplanová
Účast 3 – 10
2008 (do konce května)
Bohoslužby na Horním Jelení vedli: farář Daniel Ženatý, dále Miluše Kaplanová.
Účast 3 – 9
I přes klesající počet účastníků bohoslužeb na Horním Jelení je nutné mít neustále na paměti slova našeho Pána uvedená v evangeliu Mat.18,20: „Neboť kde jsou dva neb tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“
Horní Jelení, květen 2008. Ing. Blahoslav Novotný