Přišel podzim. Nikoho se neptal, zda může přijít. Je tu.
Vítáme tě, podzime! Nějak nás přitahuješ. Možná víc, než ostatní roční období.
To neznamená, že tě máme raději.
A nastal podzim – to se týká přírody, ale i lidského života.
Zajímavé, nemluvíme o létě lidského života.
Ani o zimě lidského života nemluvíme.
Ale o podzimu, to ano.
Šediny jsou trochu jako žluté listí, holé stromy jako chybějící vlasy.
Ranní mlha jako slábnoucí zrak a zkřehlé ruce jako starší tělo, které se potřebuje pořádně zahřát.
Podzim je buď krásný, jako starší moudrý člověk. Nebo je protivný. Jako starší člověk.
Po podzimu ještě něco přijde!
Z našeho pohledu už toho sice nebude mnoho.
Z Božího pohledu ovšem přijde to hlavní!
Proto stojí za to podzim žít!
Vnímat jeho krásu, radovat se barevného listí, i z mlžného a sychravého rána.
A těšit se na to, co nás z Boží milosti ještě čeká.
Daniel Ženatý, farář
